Vědci zkouší motory poháněné čpavkem. Čpavek je efektivnější pro skladování a přepravu než čistý vodík

Ve světě, kde hledání udržitelných a čistých způsobů dopravy stále nabývá na významu, se čpavek (NH3), známý také jako amoniak, objevuje jako slibný kandidát pro pohon budoucích dopravních prostředků. S rostoucím důrazem na dekarbonizaci dopravního sektoru se čpavek ukazuje jako potenciální alternativa k tradičním fosilním palivům, s výhodou, že při spalování uvolňuje pouze dusík a vodu.

Elektromobily (EV) sice představují významný krok směrem k čistší dopravě, ale výzvy spojené s výrobou a recyklací lithium-iontových baterií naznačují potřebu alternativních řešení. Zde se otevírají dveře pro čpavek. Tato sloučenina, skládající se z jednoho atomu dusíku a tří atomů vodíku, se může vyrábět pomocí obnovitelných zdrojů energie a nabízí efektivnější skladování a přepravu než čistý vodík, píše portál Interesting Engineering.

Použití čpavku jako paliva není bez výzev. Samotný čpavek je obtížně spalitelný a jeho efektivní využití ve spalovacích motorech či palivových článcích vyžaduje inovativní přístupy. V tomto kontextu se od roku 2019 věnuje výzkum týmu profesora Mitsuhisa Ichiyanagiho z japonské Sophia University. Zaměřují se na vývoj motorů schopných efektivního spalování čpavku bez potřeby směsi s benzínem. Klíčem k jejich úspěchu je optimalizace sacích otvorů pro lepší míchání vzduchu a paliva ve válci motoru.

Experimenty s různými konfiguracemi sacích otvorů odhalily, že vířivé proudění, vytvářené ve vhodně navržených motorech, může značně zlepšit spalování čpavku. To otevírá cestu k možnosti použití čpavku jako efektivního a čistého paliva pro budoucí dopravu.

Navzdory výzvám, které ještě čekají na překonání, tento výzkum přináší naději pro realizaci vozidel poháněných čpavkem, které by mohly výrazně přispět k snížení emisí skleníkových plynů a podpoře vodíkové energetické společnosti. Vývoj a komercializace technologií pro motory na čpavek by tak mohl mít klíčový vliv na dosažení cílů udržitelné dopravy a dekarbonizace.

Zdroj: Interesting Engineering