Vědci zkoumají způsob, jestli se dají usmažit hranolky ve vesmíru

Vědci z Evropské kosmické agentury (ESA) a Aristotelovy univerzity v Soluni zkoumají, jak se smaží brambory ve stavu beztíže. Příprava hranolků, která se na Zemi zdá být velmi jednoduchá, se ve vesmíru ukazuje jako značná výzva. Za vše mohou složité fyzikální a chemické procesy, díky kterým si můžeme pochutnat na křupavých kouscích brambor.

Kolonizace vesmíru se zatím zdá být spíše vzdáleným plánem, ale vědci již testují, jak by mnohé zdánlivě jednoduché činnosti fungovaly ve stavu beztíže. Jedním z příkladů je studie vědců z ESA a Aristotelovy univerzity v Soluni, jejíž výsledky byly zveřejněny ve vědeckém časopise Food Research International.

Odborníci se rozhodli zjistit, zda je možné smažit hranolky ve vesmíru. ESA upozorňuje, že příprava celosvětově oblíbené pochoutky vyžaduje složité fyzikální a chemické procesy, které jsou ve vesmíru ještě komplikovanější. Vědci si nebyli jisti, zda by smažení bylo možné i bez působení gravitace. Obávali se, že bubliny, které by se pak vytvořily, by se mohly na brambory přilepit a obklopit je vrstvou páry, takže by byly nedovařené a jednoduše nechutné.

Během studie vědci použili nové experimentální zařízení. Samotný výzkum probíhal během parabolických letů, tedy letů, při nichž lze zažít stav podobný beztíži. Celý proces smažení byl naopak zaznamenáván pomocí kamery s vysokým rozlišením. To vědcům umožnilo pozorovat, co se děje se vznikajícími bublinami. Včetně toho, jak rychle rostou, jaká je jejich velikost a jak se rozkládají. Odborníci také měřili teplotu vroucího oleje a teplotu uvnitř brambor.

Výzkum ukázal, že smažení hranolků ve stavu beztíže je možné. Vědci však upozorňují, že je třeba provést další analýzy, aby bylo možné doladit všechny potřebné parametry, aby byly vesmírné smažené brambory chutné a astronauti měli na jídelníčku něco víc než jen mrazem sušené jídlo. Kromě toho „studium procesu smažení ve vesmíru by mohlo vést také k pokroku v různých oblastech, od tradičního vaření až po výrobu vodíku ze sluneční energie v mikrogravitaci“, jak zdůraznil John Lioumbas zapojený do experimentů.

Zdroj: Food Research International; ESA