Vědci vytvořili nejpřesnější mapu rozložení hmoty ve vesmíru

Skupina vědců z několika institucí zveřejnila dosud nejpřesnější mapu rozložení hmoty ve vesmíru. Mapa byla vytvořena na základě dat ze dvou rozsáhlých průzkumů oblohy. Tento úspěch umožňuje nahlédnout do vývoje vesmíru jako celku a naznačuje, že stávající model vesmíru postrádá některé složky, které by vysvětlovaly to, co dnes pozorujeme.

Mapa ukazující, kde se za 13,8 miliardy let existence vesmíru nahromadila veškerá hmota, je cenným orientačním bodem pro vědce, kteří se snaží pochopit vývoj vesmíru. Bližší pohled na vytvořenou mapu ukazuje, že hmota není rozložena tak, jak jsme si dosud mysleli, což naznačuje, že v současném standardním kosmologickém modelu může něco chybět. Popis a výsledky studie vyšly v sérii článků v časopise Physical Review D.

Rozložení hmoty ve vesmíru

Odhaduje se, že k velkému třesku došlo přibližně před 13,8 miliardami let. Od té doby se hmota šíří a pomalu formuje vesmír, jak jej známe dnes. Pokud bychom tedy studovali cesty, kterými se tato hmota ubírala, mohli bychom rekonstruovat procesy, které k tomu vedly. Aby to však bylo vůbec možné, bylo by třeba shromáždit obrovské množství dat.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Vědci k tomu využili dvě observatoře – Meziamerickou observatoř Cerro Tololo v Chile, kde po dobu šesti let probíhal projekt The Dark Energy Survey, v jehož rámci byla shromažďována data ve vlnových délkách blízkého ultrafialového, viditelného a blízkého infračerveného světla, a dalekohled na jižním pólu, který shromažďoval údaje o stopách záření, které putuje vesmírem od jeho počátku, tzv. záření kosmického pozadí.

Použití údajů získaných pomocí dvou observatoří, které shromažďovaly údaje různými metodami, je důležité, protože se tím snižuje riziko chyb. Obě observatoře se zaměřily na hledání jevů tzv. gravitačního čočkování. Co je gravitační čočkování? Jak víme, světlo se neustále pohybuje vesmírem. Když však prochází kolem hmotných objektů se silným gravitačním polem, může se zakřivit. Běžná i temná hmota zakřivují časoprostor a vytvářejí tak čočkový efekt. Měřením čočkování je tedy možné zjistit, kde se hmota nachází.

Současným modelům něco chybí

Údaje získané výše uvedeným způsobem jsou mnohem přesnější než cokoli, co bylo shromážděno dříve. Výrazně zužují „okruh podezřelých“, kde se mohla nacházet hmota z velkého třesku. Data navíc v drtivé většině potvrzují předchozí názory vědců na konstrukci vesmíru. Ne však stoprocentně.

Čtěte také

Kalifornie testuje autobusy s rychlostí 225 km/h. Pro svou zběsilou jízdu budou mít vlastní pruh na dálnici

21. 5. 2026

Ve hře je zejména jedna otázka, která byla částečně nastolena i v dřívějších analýzách. Především se ukazuje, že fluktuace se ve vesmíru vyskytují v menší míře, než se dosud předpokládalo na základě standardního kosmologického modelu. Vysvětlíme-li to trochu obrazněji: kdybychom shromáždili všechny uznávané fyzikální zákony a na jejich základě vytvořili model, který by zohledňoval všechny známé údaje o vzniku vesmíru, a poté extrapoloval až do moderní doby, dostali bychom určitý konečný výsledek. A právě tento výsledek se liší od výsledku získaného analýzou nejnovějších dat.

Rozdíl spočívá především v tom, že zatímco podle modelu měla být hmota ve vesmíru rozložena poměrně rovnoměrně, vše nasvědčuje tomu, že je však na určitých místech koncentrovanější. A právě tady to začíná být zajímavé, protože pokud následné analýzy tyto závěry opět potvrdí, bude to znamenat, že jsme v rámci našeho současného modelu něco důležitého přehlédli.

Zdroj: redakce – autorský článek, darkenergysurvey.org, Arxiv, journals.aps.org

Čtěte také

Cyklistický airbag může být rozhodujícím prvkem pro záchranu života. Objevují se hlasy pro jeho povinné zavedení

21. 5. 2026