Vědci vystřelí laserem na Měsíc. Důvodem jsou gravitační vlny
Albert Einstein předpověděl existenci gravitačních vln před více než 100 lety. Měl pravdu, ale vlny, obrazně nazývané časoprostorové vrásky, byly pozorovány až v roce 2015. Výzkumníci se je neúnavně snaží poznat a lépe jim porozumět. S tím vám pomůže střelba laserem na Měsíc, jak napsal server NASA.
Co bylo na začátku? Výzkum, který nám umožní lépe pochopit strukturu raného vesmíru, je svatým grálem vědy. K tomuto druhu cestování v čase slouží mimo jiné vesmírný dalekohled Jamese Webba a na Zemi se mu vědci snaží lépe porozumět studiem gravitačních vln.
Jedná se o deformace časoprostoru způsobené objekty s hmotností. Čím větší je hmotnost objektů, tím větší je deformace. Nový nápad na detekci a studium gravitačních vln počítá s využitím Měsíce k tomuto účelu. Vědci z Ústavu fyziky v Barceloně a výzkumníci z londýnské College University chtějí využít zrcadla, která na Měsíci zanechali astronauti z Apolla 11, 14 a 15.
Foto: NASA
Zrcadla na Měsíci
Měsíční zrcadla se používají k velmi přesnému měření vzdálenosti Měsíce od Země. Jsou založena na měření času, za který laserový paprsek nebo světlo urazí vzdálenost mezi naší planetou a její přirozenou družicí. Toho chtějí vědci využít a považují systém Země-Měsíc za větší ekvivalent pozemských detektorů gravitačních vln.
Ta zrcadla, která jsou postavena na Zemi, jsou dlouhé trubice maximálně izolované od různých rušivých vlivů, kterými vědci vedou laserový paprsek a prodlužují jeho dráhu např. o stonásobek jeho odrazu. Největší detektor na Zemi, LIGO, má ramena dlouhá 4 km. To dává dráhu v řádu maximálně stovek kilometrů.
Měsíc jako detektor gravitačních vln
Problémem je, že detektor generuje výsledky, které se obtížně interpretují. Zakřivení časoprostoru zaznamenané s jeho pomocí má délku srovnatelnou s tisícinou průměru protonu. Studium dráhy laseru ve vzdálenosti ne stovek, ale 384400 km nám umožňuje registrovat poruchy ve větším měřítku, což nám umožňuje analyzovat mikrohertzové gravitační vlny pocházející z raného vesmíru.
Foto: NASA
Velkou výhodou navrhované metody je zároveň to, že k provádění výzkumu není třeba budovat žádnou gigantickou a nákladnou infrastrukturu.
Zdroj: nasa.gov