Vědci našli důkazy pro největší zemětřesení v historii lidstva. Kdy se událo?

Archeologové našli důkazy o největším známém zemětřesení v historii lidstva o síle 9,5, které způsobilo 8000 kilometrů dlouhou tsunami a přimělo lidi, aby opustili okolní pobřeží na 1000 let, píší na webu livescience.

Zemětřesení udeřilo asi před 3800 lety na území dnešního severního Chile, když tektonická trhlina zvedla pobřeží regionu. Následné tsunami bylo tak silné, že vytvořilo vlny vysoké až 20 metrů a doputovalo až na Nový Zéland, kde vrhalo balvany o velikosti auta stovky kilometrů do vnitrozemí, zjistili vědci. Doposud bylo největším zemětřesením, jaké kdy bylo zaznamenáno, zemětřesení ve Valdivii v roce 1960, které zasáhlo jižní Chile o síle 9,4 až 9,6 a zabilo až 6000 lidí, a v Tichém oceánu vytvořilo obrovskou tsunami. Thrhlina, která způsobila zemětřesení ve Valdivii, byla obrovská a sahala až do délky 800 km. Jak však vědci uvádějí, nově objevené starověké megatřesení bylo ještě větší, pocházelo z trhliny dlouhé zhruba 1000 km.

Stejně jako zemětřesení ve Valdivii bylo to starověké meganárazovým, tedy nejsilnějším typem zemětřesení na světě. K těmto zemětřesením dochází, když se jedna ze zemských tektonických desek zatlačí nebo podsune pod druhou. Obě desky se nakonec třením zablokují na místě, ale síly, které způsobily srážku desek, narůstají. Nakonec se shromáždí tolik napětí, že se bod kontaktu mezi deskami roztrhne, vytvoří gigantickou trhlinu a uvolní energii v podobě ničivých seismických vln. Důkazy o obřím zemětřesení byly nalezeny v mořských a pobřežních položkách, jako jsou usazeniny na pobřeží (balvany, oblázky a písek pocházející z pobřežních oblastí) a mořské skály, mušle a mořský život, které výzkumníci objevili přemístěni daleko do vnitrozemí v chilské poušti Atacama.

„Našli jsme důkazy o mořských sedimentech a spoustě zvířat, která by klidně žila v moři, než byla vyhozena do vnitrozemí,“ uvedl spoluautor studie a geolog James Goff v prohlášení. „A to všechno jsme našli velmi vysoko a daleko ve vnitrozemí, takže to nemohla být bouře, která je tam dostala.“

Aby vědci získali lepší představu o tom, co přineslo tato ložiska tak daleko od moře, použili radiokarbonové datování. Tato metoda zahrnuje měření množství uhlíku-14, radioaktivního izotopu uhlíku, který se nachází uvnitř materiálu, aby se určilo jeho stáří. Vzhledem k tomu, že uhlík-14 je všude na Zemi, usazeniny jej během svého vzniku snadno absorbují. Poločas rozpadu uhlíku-14, neboli doba, za kterou se jeho polovina radioaktivně rozpadne, je 5 730 let, takže je ideální pro vědce, kteří chtějí nahlédnout zpět do posledních 50 000 let historie tím, že zkontrolují, kolik nerozpadlého uhlíku-14 a materiál má. Po datování 17 ložisek na sedmi samostatných vykopávkách přes 600 km od severního pobřeží Chile vědci zjistili, že stáří nemístných pobřežních materiálů naznačovalo, že byly smyty do vnitrozemí asi před 3800 lety. 

• 

Další důkazy také přišly v podobě starověkých kamenných staveb, které archeologové vykopali. Tyto kamenné zdi, postavené lidmi, byly nalezeny pod nánosy tsunami a některé ležely dozadu a směřovaly k moři, což naznačuje, že byly svrženy silnými proudy zpětného proudění tsunami.

„Naše archeologická práce zjistila, že následoval obrovský sociální otřes, když se komunity přesunuly do vnitrozemí mimo dosah tsunami. Trvalo více než 1000 let, než se lidé vrátili, aby znovu žili na pobřeží, což je neuvěřitelně dlouhá doba vzhledem k tomu, že byli odkázáni na moře“, dodal Goff.

Vzhledem k tomu, že se jedná o nejstarší známý objev na jižní polokouli zemětřesení a tsunami, které ničí lidské životy, jsou vědci nadšeni, že mohou tuto oblast dále zkoumat. Myslí si, že jejich výzkum by nás mohl lépe informovat o potenciálních nebezpečích budoucích otřesů megatahem.

Zdroj: livescience.com