Vědci chtějí využít sluneční energii přímo ve vesmíru. Vyřeší to údajně klimatickou krizi

Vědci z univerzity Xidian dokončili testování a kontrolu nové věže, která by mohla otevřít cestu k využívání sluneční energie přímo ve vesmíru. Úspěšný test byl proveden 5. června.75 metrů vysoká konstrukce z oceli se nachází v jižních areálech univerzity Xidian, píše server Euronews.

V posledních letech se na solární energii z vesmíru zaměřují i další země. V březnu britská vláda zvažovala návrh na investici ve výši 16 miliard liber (480 miliard Kč) do výstavby solární elektrárny ve vesmíru. O vlastních vesmírných solárních systémech uvažují také USA a Japonsko.

Výhodou takového systému je, že družice by teoreticky mohly nepřetržitě sbírat energii ze Slunce, přeměňovat ji na elektřinu pomocí fotovoltaických článků a bezdrátově ji přenášet ve formě mikrovln do přijímačů na Zemi. I když to může znít jako sci-fi, není to nová myšlenka. Tato teorie se poprvé objevila v 60. letech 20. století, kdy ji navrhl vědec a letecký inženýr Peter Glaser. Teoreticky by vesmírná solární elektrárna umístěná na oběžné dráze Země byla osvětlována Sluncem 24 hodin denně, což by jí umožnilo vyrábět elektřinu nepřetržitě.

To dává této technologii významnou výhodu oproti pozemským solárním systémům, které mohou vyrábět elektřinu pouze ve dne a jsou silně závislé na počasí. Vzhledem k předpokládanému nárůstu celosvětové spotřeby energie o téměř 50 % do roku 2050 by tento systém mohl hrát klíčovou roli při uspokojování rostoucí poptávky a řešení klimatické krize. Solární energie z vesmíru je však spojena s velkými problémy. Prvním a asi nejzřejmějším důvodem jsou náklady. Většina takových systémů je modulárně sestavena roboty a vynesena na oběžnou dráhu.

Tento typ montáže vyžaduje přepravu všech prvků do vesmíru, což je obtížné a nákladné. Další problém spočívá v přenosu energie na Zemi. To vyžaduje vybudování obrovské antény na povrchu Země, která zachycuje mikrovlny a přeměňuje je zpět na elektřinu. Velikost antény závisí na intenzitě vysílaných mikrovln; menší anténa, která by byla proveditelnější a cenově výhodnější, by zvýšila intenzitu mikrovln. Pokud je však intenzita mikrovlnného signálu příliš vysoká, může poškodit předměty a zvířata v okolí.

Je třeba také poznamenat, že při přeměně dochází ke ztrátě nejméně 10 % energie, takže tento zdroj energie není tak účinný, jak se na první pohled zdá. Bylo by také zapotřebí obrovských baterií, které by sluneční energii ukládaly na Zemi, což je již nyní pro energetický průmysl obrovská výzva. Kromě toho by bylo obtížné zajistit, aby solární panely ve vesmíru přežily. Mohly by být poškozeny vesmírným odpadem, což znamená, že by potřebovaly neustálou údržbu, a také by musely být odolné proti radiaci.

Všechny tyto faktory by výrazně zvýšily náklady na projekty a zpochybnily by, zda se solární energie z vesmíru skutečně vyplatí. Proto musíme věnovat pozornost tomu, co dělá SpaceX. Opakované použití téže rakety k vynesení věcí do vesmíru je samozřejmě velmi hospodárné. Navzdory problémům by však tento způsob výroby energie připomínající sci-fi mohl být cennou investicí do naší budoucnosti. Ačkoli má tato technologie z krátkodobého hlediska svá úskalí, dlouhodobé přínosy solární energie z vesmíru jsou slibné.

Zdroj: euronews.com