Včela medonosná vyrábí med již 7 milionů let a pochází z Asie

Genetická analýza naznačuje, že nejrozšířenější druh včely medonosné na světě, včela medonosná západní, se poprvé objevila v západní Asii asi před 7 miliony let a poté se rozšířila do Afriky a Evropy. Pochopení vývoje včely medonosné může pomoci chránit tyto klíčové opylovače, píše NewScientist.

Předpokládá se, že předci včely medonosné pocházejí z jihovýchodní Asie, ale o tom, zda se západní druh včely medonosné (Apis mellifera) vyvinul z předka v Asii, nebo až poté, co se jeho předek rozšířil do Afriky, se vedou rozsáhlé diskuse.

Kathleen Dogantzisová z university v Yorku v Kanadě a její kolegové nyní tuto otázku vyřešili analýzou genomů 251 západních včel medonosných, které zahrnují 18 poddruhů shromážděných z celé Evropy, Afriky a Asie.

Tým zjistil, že západní druhy včely medonosné se nejprve vyvinuly v západní Asii a poté se rozšířily do Evropy a Afriky, kde se přirozeným výběrem vytvořily různé poddruhy. Klíčem k postupu vědců bylo zahrnutí mnoha vzorků z Afriky a Asie.

Na základě porovnání vzájemné podobnosti genomů včel tým odhadl, že předek Apis mellifery vznikl v Asii asi před 7 miliony let a poté se rozšířil do Afriky i Evropy asi před 6 miliony let.

Předchozí studie naznačovaly, že africké a evropské poddruhy se vyvinuly během posledního milionu let. Další analýza odhalila, že základní soubor přibližně 145 genů má mutace ve svých sekvencích napříč všemi poddruhy Apis mellifery, a to i přesto, že se tyto včely přizpůsobily značně odlišným klimatickým podmínkám v mírných a tropických oblastech.

Malý soubor genů podílejících se na adaptaci včel medonosných v západní Evropě byl překvapením, protože genom Apis mellifery obsahuje celkem asi 12 000 genů. Pochopení genů, které se podílejí na adaptaci na nové prostředí, se může ukázat jako užitečné. Mohlo by poskytnout cíle pro případ, že by bylo nutné geneticky upravit včely medonosné tak, aby se vyrovnaly se změnou klimatu.

Zdroj: NewScientist