Tsunami: proč mohou udeřit tisíce kilometrů od epicentra a jak rychle cestují?

Tsunami, kterou způsobil výbuch podmořské sopky u Tongy, si naštěstí díky včasné evakuaci nevyžádala tolik obětí jako jiné v minulosti. Bez ohledu na velikost ale tsunami vždy znamenají hrozbu pro miliony lidí žijících na pobřeží. V čem se liší od běžných vln, jak se šíří a proč jsou tak ničivé, vysvětluje oceánolog pro server The Conversation.

Zatímco běžné vlny vytváří vítr proudící nad hladinou oceánu, který přenáší energii do vody a vytlačuje ji, tsunami vznikají zcela jiným mechanismem. Způsobuje je podmořské zemětřesení, sopečný výbuch či sesuv půdy, které přemístí ohromné množství vody.

KLÍČOVÁ JE HLOUBKA

Na rozdíl od vln poháněných větrem, kde je energie omezena na horní vrstvu oceánu, se energie v sérii vln tsunami rozprostírá po celé hloubce oceánu. Bez ohledu na příčinu tsunami se vlny šíří všemi směry – podobně jako když hodíte kámen do rybníka.

Protože energie vln tsunami dosahuje až na dno oceánu, je hloubka mořského dna hlavním faktorem, který určuje, jak rychle se vlny pohybují. Výpočet rychlosti tsunami je poměrně jednoduchý. Stačí vynásobit hloubku oceánu (v průměru 4 000 metrů) gravitací a odmocnit.

RYCHLOST

Tímto postupem získáte průměrnou rychlost asi 700 kilometrů za hodinu. To je mnohem více než rychlost běžných vln, která se může pohybovat v rozmezí 15 až 50 km/h. Podle této rovnice oceánografové odhadují, kdy tsunami dosáhne vzdálených břehů.

Tsunami z 15. ledna například zasáhla Santa Cruz v Kalifornii 12 hodin a 12 minut po první erupci u Tongy. Santa Cruz je od Tongy vzdáleno 8528 km, což znamená, že tsunami se pohybovala rychlostí 697 km/h, tedy téměř totožnou s odhadem rychlosti vypočteným na základě průměrné hloubky oceánu.

ENERGIE SE KONCETRUJE U POBŘEŽÍ

Ačkoli jsou tsunami v porovnání s větrnými vlnami vzácné, zpravidla jsou mnohem ničivější. Přitom pokud se nacházíte na lodi na otevřeném oceánu, tak tsunami nemusíte ani zaznamenat. Jenže jak se tsunami blíží k pevnině, oceán se postupně stává mělčím.

Veškerá energie vln, která byla rozprostřená do tisíců metrů masy vody od hladiny ke dnu hlubokého oceánu, se koncetruje. Vytlačená voda se musí někam dostat a jediné místo, kam může jít, je nahoru. Proto se tsunami zvyšují tím, jak se blíží k pobřeží.

TSUNAMI SE NELÁMOU

Když dosáhnou pobřeží tak se často nezlomí jako běžné oceánské vlny, které tím ztratí většinu energie. Místo toho připomínají spíše velkou vodní stěnu. Je to, jako by se hladina moře náhle zvedla o několik metrů nebo více. To může způsobit záplavy a velmi silné proudy, které mohou snadno smést lidi, auta i budovy.

Naštěstí tsunami dnes nebývají takovým překvapením jako kdysi. V současnosti existuje rozsáhlá řada senzorů tlaku na dně, tzv. systém DART, které dokáží zaznamenat vlnu tsunami a úřadům včas obyvatele varovat. Proto lidé žijící v blízkosti pobřeží, zejména Tichého oceánu, kde se vyskytuje naprostá většina tsunami, znají své únikové cesty do výše položených míst.

Zdroj: The Conversation