Takzvaná „Hitlerova pila“ se vrací na ukrajinskou frontu po 80 letech. Kulomet je schopen sestřelit letadlo a vyráběla ho i brněnská zbrojovka

Na Ukrajinu se dostala řada zbraní z celého světa. Jedním z nejzajímavějších případů je návrat kulometu MG42, známého jako „Hitlerova pila“ na východní frontu po osmi desetiletích. Jde o kulomety Rheinmetall MG3, které jsou mírnou modernizací legendy z druhé světové války. Vysvětlíme vám, co kulomet MG3 umí.

Univerzální kulomety Rheinmetall MG3, vyvinuté v 60. letech 20. století, jsou stále používány nejen v zemích NATO. Prvním uživatelem byl Bundeswehr, ale MG3 si našly cestu mimo jiné do Turecka, Řecka, Norska, Švédska nebo pobaltských států, kde se dodnes používají v pravidelných jednotkách nebo národních gardách.

Nyní se řada kulometů MG3 z různých zdrojů dostala na Ukrajinu, jak například ve své oficiální zprávě o dodávkách zbraní uvádí Federální vláda Německa, a dá se říci, že „Hitlerova pila“ se po 80 letech vrátila na východní frontu, tentokrát však jako nástroj obrany Ukrajiny před ruskými útočníky.

[ 🇷🇺 RUSSIE | 🇺🇦 UKRAINE ]

🔸 Utilisation d'une MG3 par un soldat ukrainien. pic.twitter.com/p5LAVt833I

— (Little) Think Tank (@L_ThinkTank) March 2, 2023

Odkaz na „Hitlerovu pilu“ zde není náhodný, protože MG3 je mírně vylepšenou konverzí legendárního kulometu ráže 7,92×57 mm MG42 na náboj 7,62×51 mm NATO, který vzbuzoval strach a hrůzu u spojenců. Ty byly zase zjednodušenou výrobní variantou prvního kulometu MG34, konstrukce dostatečně lehké pro jednoho vojáka a poháněné nábojovým pásem. Jedná se tedy o konstrukci, jejíž kořeny, podobně jako u slavného Browningu M2 „Ma Deuce“, sahají 90 let zpátky.

MG34 byl výsledkem koncepce zbraně, která měla nahradit několik tehdejších řešení. Záměrem bylo vytvořit zařízení, které by bylo dostatečně lehké, aby se dalo použít jako lehký kulomet. Konstrukce měla být také vhodná pro přehradnou nebo protiletadlovou palbu z opevněných pozic nebo vozidel.

Konstrukčně se jednalo o relativně lehký kulomet (cca 12 kg) napájený z nábojového pásu, který nebyl o mnoho těžší než např. M1918 BAR se zásobníkem nebo Brena s hmotností cca 10 kg. Byl zásobován z 50-nábojových úseků nábojového pásu, které byly u ruční verze MG34 umístěny ve výrazném bubínkovém kontejneru.

MG34 měl také regulátor rychlosti střelby v rozmezí 400-900 ran/min, což umožňovalo přesnější ruční palbu nebo schopnost co nejrychleji pokrýt cíl, což bylo klíčové například pro protiletadlovou funkci. Kulomet měl dokonce možnost střelby jednou ranou a bylo možné přepínat podávání nábojového pásu zprava doleva, což bylo užitečné pro vozidla, píše web Britannica.

Kromě toho byla u kulometu vyvinuta také unikátní třínožová základna Lafette o hmotnosti kolem 20 kg, která díky hydraulickým tlumičům zpětného rázu umožňovala přesnou přehradnou palbu na vzdálenost až 2 km. Postupem času byly novější verze modernizovány optickým zaměřovačem a dokonce periskopovým zaměřovačem umožňujícím střelbu zpoza zákopu.

Díky tomu se zbraň za druhé světové války stala ještě účinnější, což se projevilo v exportních zakázkách. Zajímavostí je, že MG3 o hmotnosti 11,5 kg se dodává ve dvou rychlopalných variantách. Jedna, kterou převzal Bundeswehr, má rychlost střelby 1 200 ran/min, zatímco druhá, kterou používala například Itálie, označená Beretta MG 42/59, ji má omezenou na 800 ran/min.

MG3 se v průběhu let v podstatě nezměnil, ale i zde se objevily návrhy nebo malosériové úpravy tohoto reliktu minulosti na současné standardy zlepšením ergonomie nebo umožněním montáže optických zaměřovačů.

Zdroj: Wikipedia; Federální vláda Německa; Britannica