Systém Patriot je měl chránit. Hloupou chybou bylo zabito 28 Američanů

Během první války v Zálivu došlo k tragédii. Dne 25. února 1991 došlo v systému Patriot k softwarové chybě, která vedla k úmrtí 28 amerických vojáků umístěných v Az-Zahránu v Saúdské Arábii. Jak se to stalo?

Během operace Pouštní bouře se irácký režim Saddáma Husajna rozhodl ostřelovat izraelské území a arabské spojence USA balistickými raketami krátkého doletu Scud (SRBM) a jejich místními modifikacemi, jako jsou rakety Al Hussein.

Na ochranu klíčových civilních a vojenských zařízení rozmístily USA u svých spojenců baterie systému Patriot, které byly původně určeny k boji proti balistickým střelám letícím rychlostí Mach 5 (6 200 km/h), k čemuž nebyly určeny.

Systém MIM-104A Patriot byl v americké armádě uveden do operační pohotovosti v roce 1984 a nahradil dřívější systémy středního dosahu MIM-23 Hawk. Patriot byl původně navržen jako mobilní systém pro boj s tehdejšími sovětskými a dnešními ruskými vojenskými letadly, která se pohybují rychlostí kolem Mach 2 (2 500 km/h).

Na americkou kasárnu dopadla raketa Scud a Patriot nereagoval

Dne 25. února 1991 se jednotce Patriot operující v Az-Zahránu v Saúdské Arábii během operace Pouštní bouře nepodařilo vystopovat a zachytit přilétající střelu Scud, která zasáhla americká kasárna a zabila 28 vojáků. Tato situace byla pro americkou armádu zpočátku šokem a americké úřady poměrně rychle pověřily agenturu General Accounting Office (GAO), aby vypracovala zprávu vysvětlující příčiny tragédie.

Vyšetřování ukázalo, že problém se týkal softwarové chyby v počítači řízení palby systému Patriot, která byla známa již před tragédií. Týkalo se to výkonu systému zaměřování. Nejedná se o první případ úmrtí v důsledku softwarových chyb, které mohou ze zdravotnického zařízení udělat i smrtící stroj.

V první fázi radar Patriotu detekuje přilétající objekt, ve druhé fázi dochází k jeho klasifikaci, například na základě rychlosti letu, a ve třetí fázi speciální algoritmus vypočítá na základě posledního odrazu radarových vln a rychlosti objektu předpokládanou oblast vzdušného prostoru, ve které by se měl objekt o chvíli později nacházet. Radar pak prohledává pouze tuto oblast a ihned po detekci objektu, pokud je v dosahu, je odpálena střela z jednoho ze šesti odpalovacích zařízení.

Zde se objevuje klíčový problém výpočtu v reálném čase, se kterým měl 24bitový počítač Patriot při dlouhodobém provozu problémy. Použitý převodník systému na reálný čas způsobuje vzhledem k omezením časového záznamu (máme k dispozici pouze 24 bitů) chybu, která se zvětšuje tím více, čím déle systém běží.

Nešťastný řetězec událostí

První informace o problému přišla do projektové kanceláře Patriot 11. února 1991 z Izraele a představovala 20procentní posun centrálního bodu oblasti sestřelu po osmi hodinách provozu systému. Tato skutečnost významně ovlivňuje sledování cíle, který by měl být optimálně umístěn ve středu vypočtené oblasti, aby byl sestřel co nejúčinnější.

Projektová kancelář Patriot odpověděla Izraeli, že systém by nebyl schopen sestřelit střelu SCUD, pokud by byl posun nejméně 50 % nebo více, což by vyžadovalo nejméně 20 hodin nepřetržitého provozu systému Patriot.

Bylo uznáno, že až osmihodinové provozní intervaly jsou specifické pro Izrael a ostatní uživatelé systému Patriot je tak dlouho nepoužívají. Za zmínku stojí, že pouze Izrael používal pracovní záznamníky systémů Patriot, zatímco Američané je nepoužívali z obavy před neoprávněným vypnutím systému. Z tohoto důvodu byl v Izraeli problém kontrolován, protože po osmi hodinách provozu nebo častěji byl proveden restart (trvající 60-90 sekund), který chybu resetoval.

Bylo však rozhodnuto o úpravě softwaru, jehož nová verze byla vydána 16. února 1991, a 21. února zaslala projektová kancelář Patriot uživatelům zprávu, v níž upozorňovala na problém v případě dlouhodobého používání systémů Patriot, avšak bez konkrétních údajů v podobě upozornění, že by se neměly používat například déle než osm hodin.

Mezitím, jak ukázalo vyšetřování GAO, systém Patriot nasazený v Az-Zahránu fungoval bez přestávky celých 100 hodin, takže chyba jednoduše stačila k tomu, aby byl irácký Scud zcela ignorován. V případě dvacetihodinové operace činila chyba již 0,0687 sekundy, což se projevilo odchylkou středu sestřelené oblasti o 137 metrů, a v případě baterie Az-Zahran hovoříme o 0,3433 sekundy a 687 metrech.

Zajímavé navíc je, že nejnovější verze softwaru byla na místo dodána den po tragédii a zpoždění bylo způsobeno nutností zajistit bezpečnou přepravu techniků ve válečných podmínkách. Samotná aktualizace pak vyřadila baterii Patriot na půl hodiny z provozu a, jak přiznává projektová kancelář Patriot, mezi srpnem 1990 a únorem 1991 bylo provedeno šest aktualizací softwaru, které přizpůsobily systémy Patriot tamnímu místu operací.

Díky zkušenostem z nehody se systém ještě zlepšil

Po této nehodě zavedla projektová kancelář Patriot nové postupy a úpravy na základě zkušeností získaných z operace Pouštní bouře. Zaprvé byla zlepšena problematika monitorování systému a procesu aktualizace a zadruhé byly zavedeny nové testovací postupy pro novější vývojové varianty.

Ty zahrnovaly protiletadlové cíle, jako jsou křižující a balistické střely, a byl přidán test dlouhého doletu. Například Polsko zakoupilo nejnovější verzi, která je mnohem lepší než ta, která se v současné době používá v USA, nebo odešla na Ukrajinu.

Za zmínku také stojí, že systémy Patriot vyrobené nebo modernizované po roce 2013 mají také nový hlavní počítač s nesrovnatelně vyšším výpočetním výkonem ve srovnání se zde popsanou 24bitovou jednotkou, která se vyznačuje taktovací frekvencí 6 MHz.

Zdroj: redakce – autorský článek, gao.gov, Wikipedia