Střelný prach vznikl z potřeby prodloužit člověku život. To se ale opravdu nepovedlo

Málokterá látka v dějinách měla tak zásadní vliv na lidské dějiny jako střelný prach. Střelný prach je první výbušninou, která byla v historii lidstva vyvinuta. Pozoruhodné je, že jeho objev byl náhodný a došlo k němu během snahy najít roztok na prodloužení života, uvádí se na serveru Thoughtco.

Starověcí alchymisté v Číně se po staletí snažili objevit elixír života, který by učinil člověka nesmrtelným. Jednou z důležitých složek mnoha neúspěšných elixírů byl solný roztok známý jako dusičnan draselný.

Za dynastie Tchang, kolem roku 850 n. l., jeden podnikavý alchymista, jehož jméno se ztratilo v historii, smíchal 75 dílů solného roztoku s 15 díly dřevěného uhlí a 10 díly síry. Tato směs neměla žádné zřetelné vlastnosti prodlužující život, ale při vystavení otevřenému plameni explodovala se zábleskem a třeskem. Podle dobového textu „vznikl kouř a plameny, takže alchymisté měli popálené ruce a obličeje, a dokonce shořel celý dům, kde pracovali“. Nejstarší zaznamenaný chemický vzorec střelného prachu ale pochází až z dynastie Sung v 11. století.

Používání střelného prachu v Číně
Číňané tento objev používali k výrobě ohňostrojů, ale také ve vojenství. Vojenské síly dynastie Sung již v roce 904 n. l. používaly zařízení na střelný prach proti svému hlavnímu nepříteli, Mongolům. Mezi tyto zbraně patřil „létající oheň“ (fei huo), šíp s hořící trubičkou střelného prachu připevněnou k dříku. Létající ohnivé šípy byly miniaturní rakety, které se vrhaly do nepřátelských řad a vzbuzovaly hrůzu mezi lidmi i koňmi. Prvním bojovníkům, kteří se setkali se silou střelného prachu, to muselo připadat jako děsivá magie. K dalším příkladům aplikace střelného prachu do vojenství patřily primitivní ruční granáty, střely s jedovatým plynem, plamenomety a nášlapné miny.

První dělostřelecké zbraně byly raketové trubice vyrobené z dutých bambusových výhonků, které však byly brzy zdokonaleny na kovové odlitky. První vyobrazení děla na světě pochází z Číny údajně z období Sung, a to na malbě z roku 1127 n. l. Toto vyobrazení vzniklo půldruhého století předtím, než dělostřelecké zbraně začali vyrábět Evropané.

• 

Tajemství střelného prachu uniká z Číny
V druhé polovině jedenáctého století se sungská vláda začala obávat šíření technologie střelného prachu do dalších zemí. V roce 1076 byl zakázán prodej solného roztoku cizincům. Znalost této zázračné látky se nicméně šířila po Hedvábné stezce do Indie, na Blízký východ a do Evropy. V roce 1267 se jeden evropský spisovatel zmínil o střelném prachu a v roce 1280 byly na Západě zveřejněny první recepty na výbušnou směs. Čínské tajemství bylo odhaleno. Popularizaci střelného prachu napomohly pravděpodobně také mongolské nájezdy ve 13. století.

Střelný prach se používá dodnes k vojenským, ale i nevojenským účelům, například pro ohňostroje nebo ve výbušninách pro těžbu kamene či třeba ražbu tunelů. V průběhu staletí měly čínské vynálezy hluboký vliv na lidskou kulturu. Mezi známé vynálezy patří zajisté papír, magnetický kompas nebo hedvábí. Žádný z těchto vynálezů však neměl na lidstvo takový dopad jako střelný prach. V jakém smyslu, to už ať přebere každý sám.

Zdroj: thoughtco.com