Strategické bombardéry byly symbolem moci. Nyní je mocnosti chtějí zase využívat

Strategické bombardéry byly vyvinuty k pronikání hluboko do nepřátelského území a bombardování zvláště důležitých cílů se záměrem oslabit potenciál nepřítele nebo zlomit jeho morálku. Mají taková letadla v době mezikontinentálních raket ještě smysl?

Ačkoli je dnes pojem strategický bombardér často spojován s atomovými bombami, letouny této třídy mají také velkou schopnost používat širokou škálu konvenční výzbroje, včetně přesných zbraní, což je zase odlišuje od těžkých bombardérů z období druhé světové války. Mají však strategické bombardéry v době mezikontinentálních balistických raket odpalovaných z podzemních sil nebo ponorek a v době, kdy velmoci disponují pokročilými integrovanými systémy protivzdušné obrany dlouhého doletu, ještě smysl existence?

Strategických bombardérů je málo

Pouze tři země na světě mají ve svém arzenálu strategické bombardéry. Jsou to Spojené státy, Rusko a Čína. První jmenované mají nejpočetnější flotilu a nejvyspělejší doktrínu pro jejich použití, stejně jako nejvíce bojových zkušeností, proto budeme v další analýze vycházet z příkladu USA, i když s určitými výhradami odpovídá i podmínkám zbylých dvou států, jak uvedl server Military Today.

V USA jsou strategické bombardéry jedním ze tří pilířů jaderné triády, do níž patří také mezikontinentální rakety odpalované z podzemních sil a ponorky zmíněné na začátku. Na rozdíl od několika dalších jaderných mocností USA neprosazují politiku „no first use“, což znamená, že země povoluje použití jaderných zbraní pouze v odvetě na jaderný útok. Američané podle své politiky mohou jaderné zbraně použít jako první.

Je to podmíněno jednak potřebou udržovat věrohodný ochranný deštník pro své spojence a jednak je jaderný arzenál považován za základní kámen národní bezpečnosti USA a jejich orgány si nehodlají svazovat ruce dobrovolnými omezeními. Jaderná triáda ve srovnání s jaderným arzenálem založeným na jednom nebo dvou pilířích posiluje potenciál odstrašení díky větší flexibilitě použití, větší schopnosti přežití a schopnosti použít jeden prvek v případě zničení nebo selhání jednoho z ostatních prvků.

Globální rivalita je hnací silou zbrojení

Globální soupeření mezi velmocemi, které před několika lety začalo nanovo, donutilo USA modernizovat svůj jaderný arzenál. Jsou vyvíjeny a do výzbroje zaváděny nové typy balistických raket LGM-35 Sentinel, jaderné ponorky se strategickými raketami typu Columbia a právě typ strategického bombardéru B-21. To znovu rozvířilo debatu o smysluplnosti zachování strategických bombardérů. V diskusi se objevuje několik argumentů proti nim, zejména když se bombardéry srovnávají s jadernými ponorkami, které je obtížné odhalit a zničit.

Nevýhody strategických bombardérů

Odpůrci bombardérů poukazují na to, že umístění domovských základen i předsunutých operačních základen je protivníkovi dobře známo a ten může zničit samotná letadla nebo zařízení potřebná k jejich podpoře. Na rozdíl od mezikontinentálních balistických raket navíc strategické bombardéry potřebují k plnění svého úkolu podporu dalších prostředků, například létajících tankerů.

Navíc ve srovnání s balistickou střelou, která doletí ke svému cíli přibližně za půl hodiny, musí bombardér letět k místu shozu výzbroje mnoho hodin, což dává nepříteli dostatek času na jejich odhalení, sledování a přijetí obranných opatření. A konečně, což je možná nejdůležitější, strategické bombardéry jsou líčeny jako snadno zničitelné pro střely země-vzduch, stíhačky, prostředky radioelektronického boje a dokonce i elektromagnetický puls, jak píše web Military Factory.

Bombardéry mohou opakovaně měnit kurz

Existují také argumenty pro ponechání bombardérů jako nezbytné součásti strategických sil. Pokud jde o zranitelnost leteckých základen vůči preventivnímu úderu, letiště lze chránit vyspělými systémy protivzdušné a protiraketové obrany. Kromě toho je nepravděpodobné, že by se útok na samotná letiště setkal s odpovědí v podobě odpálení balistických raket. Snadnost odhalení bombardérů za letu neznamená automaticky odhalení místa, kam letí. Letouny mohou během letu mnohokrát změnit kurz a do poslední chvíle nebude známo, kam odpálí své rakety.

To jim dává výhodu nepředvídatelnosti, na rozdíl od mezikontinentálních raket, které sledují balistickou křivku a nemohou měnit kurz. Odpovědí na obvinění, že letadla jsou zranitelná vůči prostředkům protivzdušné obrany, je skutečnost, že moderní bombardéry stejně často jako bomby nesou řízené střely dlouhého doletu, což jim umožňuje vypálit munici z prostoru mimo dosah nepřátelské protivzdušné obrany.

Největší výhodou bombardérů je však jejich široká flexibilita. Balistické střely sice mohou být vyzbrojeny jadernými hlavicemi různé síly, od několika kilotun až po několik megatun, to však trvá velmi dlouho a jedná se o složitou logistickou operaci. Zavěšení libovolné kombinace jaderné a konvenční výzbroje do pumovnice a na podvěsné nosníky bombardéru je mnohem rychlejší a dává velitelům větší manévrovací prostor při konečném rozhodnutí o použití konkrétní výzbroje.

Bombardér je symbolem moci

Ještě důležitější je, že strategické bombardéry jsou viditelným symbolem síly a angažovanosti země v regionu a mohou být použity jako diplomatický argument. Sila mezikontinentálních raket jsou ukryta v podzemí, ponorky jsou rovněž ukryty v hlubinách. Naproti tomu strategické bombardéry letící v blízkosti vzdušného prostoru agresivního státu mohou sloužit jako viditelná hrozba, prostředek nátlaku a pobídka k deeskalaci krize.

Pokud se to nepodaří a úřady nařídí útok, v době, kdy letadla dosáhnou místa odpálení výzbroje, zbývá ještě několik hodin na vyjednávání a bombardéry mohou být kdykoli obráceny zpět. Balistické střely po odpálení nemají žádné autodestrukční mechanismy a nelze je již zastavit. Z těchto důvodů mají strategické bombardéry zajištěno místo ve výzbroji velmocí a zůstávají nepostradatelným prvkem udržitelné jaderné triády, jak píše web Airplanes Online.

V současné době mají USA ve výzbroji tři typy strategických bombardérů: B-52H Stratofortress, B-1B Lancer a B-2A Spirit. První z nich byl zkonstruován na počátku 50. let 20. století, ale je natolik dobrý a univerzální, že se chystá další modernizační program, v jehož rámci budou vyměněny jeho motory, což mu umožní zůstat ve službě přibližně do roku 2050, zatímco novější B-1B a B-2A budou vyřazeny počátkem roku 2030 a nahrazeny novou konstrukcí B-21 Raider.

Vyřazení letounů B-1 a B-2 je nezbytné k uvolnění lidských zdrojů (pilotů a mechaniků) pro provoz nových bombardérů. V současné době USA plánují, že za zhruba deset let budou mít minimálně 175 bombardérů: B-52 a 100 B-21, ale vzhledem k rozpoutání závodu mezi velmocemi je velmi pravděpodobné, že se tento počet zvýší. První B-21 byl veřejnosti představen koncem roku 2022 a očekává se, že letoun uskuteční svůj první let ještě letos.

B-21 – jeho vzhled vzbuzuje strach

Jak není těžké uhodnout, B-21 má plně využívat nejmodernější technologie a očekává se, že bude až třikrát obtížněji zjistitelný pro radary než B-2. Na obzoru jsou však ještě pokročilejší řešení. B-21 je od základu navrhován tak, aby se z něj v budoucnu mohl stát bezpilotní letoun. Souběžně s tím Američané plánují vývoj nového menšího bombardéru, který by byl plně bezpilotní, rychlostí a doletem by se vyrovnal B-21 a měl by odpovídající výzbroj.

Oba stroje by operovaly v týmech. Ačkoli je tato koncepce zatím ve velmi raném stádiu koncepce, mohla by vypadat následovně: bezpilotní bombardéry by se ujaly nejnebezpečnějších úkolů ničení nepřátelské protivzdušné obrany a B-21 by vletěly do vzniklého bezpečného koridoru a útočily na určené cíle. Američané by mohli akceptovat ztrátu i několika levnějších bezpilotních bombardérů během mise, protože jejich sestřelení by neznamenalo smrt posádek.

To by mohlo umožnit plánování odvážnějších operací s větším rizikem, které by v demokratickém státě bylo nepřijatelné, kdyby byly životy pilotů vystaveny příliš velkému riziku. První finanční prostředky na předběžné práce na bezpilotních bombardérech by mohly být přiděleny ještě letos.

Zdroj: redakce – autorský článek, military-today.com, militaryfactory.com, airplanes-online.com