Starověký technologický zázrak. Toto je „počítač“ z doby před 2000 lety

Mechanismus z Antikythéry byl zařízením, které daleko předběhlo svou dobu. Tento přístroj byl vyvinut v Řecku kolem 2. století př. n. l. a sloužil k výpočtu polohy nebeských těles, jak píše server Live Science.

Stupeň propracovanosti mechanismu nejlépe dokládá skutečnost, že podobně složité hodiny byly vyvinuty až v 18. století. Není divu, že přístroj objevený v roce 1901 fascinuje vědce i veřejnost již více než 120 let.

Počítač z doby před 2000 lety

Tento artefakt je všeobecně považován za nejstarší příklad analogového počítače, který byl kdy nalezen. Mechanismus se skládal z 82 součástí, včetně 37 pečlivě vyrobených bronzových ozubených kol (30 z nich se dochovalo dodnes). Největší z kol má průměr asi 13 cm a obsahuje 233 zubů. Celé zařízení měřilo 34 cm × 18 cm × 9 cm.

V roce 2005 bylo možné nahlédnout do mechanismu pomocí technologie CT. Uvnitř byly mimo jiné popisy pohybů Slunce, Měsíce a pěti tehdy známých planet (přístroj vycházel ze starověkého přesvědčení, že kolem Země obíhá Slunce). V roce 2016 se vědci domnívali, že se jim podařilo přečíst všechny nápisy uvnitř, které obsahují 3 400 znaků.

Tvůrce mechanismu není znám, ale stojí za zmínku, že římský řečník Cicero se zmínil o podobném zařízení, které vytvořil Archimedes ve třetím století před naším letopočtem. Někteří badatelé tvrdí, že počáteční kalibrace přístroje Antikythera proběhla v roce 204 př. n. l., jiní, že to mohlo být 23. prosince 178 př. n. l.

Tajemství mechanismu bylo podrobně popsáno v roce 2021. Řešení této hádanky prokázalo tvůrčí genialitu. Spojilo cykly babylonské astronomie, matematiky platónské akademie a starořecké astronomie. Je však třeba mít na paměti, že dokud nebude nalezen kompletní a nezničený exemplář podobného zařízení, můžeme se pouze domnívat, jaký byl jeho princip fungování.

Podle badatelů se mechanismus otáčel pomocí malé ruční kliky (která se v nálezu nenacházela, a proto byla považována za chybějící prvek), která byla spojena s hlavním ozubeným kolem pomocí dalšího ozubeného kola.

V důsledku toho se datum na předním ciferníku přesunul na příslušný den kalendáře. Po otočení kliky se otáčela spojená kola mechanismu, což umožňovalo současně určit polohu Slunce a Měsíce a okamžik jejich zatmění, kalendářní cyklus, fázi Měsíce a případně i polohu jednotlivých planet.

Zdroj: