Špionážní balony mají velké výhody. Ví o nich i Spojené státy a proto je vyvíjejí
Čínský balon, který operoval nad Spojenými státy a byl nakonec sestřelen, vyvolal otázky, proč by v době pokročilých dronů a letadel někdo posílal nad nepřátelské území balon. Čína pochopitelně tvrdí, že balon byl meteorologický, ale není vůbec vyloučeno, že šlo skutečně o špionážní vzdušné plavidlo. Jejich vývoji a použití se věnují také ve Spojených státech a do těchto programů se investují velké peníze, píše server The Conversation.
Průzkumná letadla a drony, jsou limitovány tím, jak dlouho mohou setrvat nad zájmovou oblastí. Tuto vlastnost Justin Bronk, analytik britského obranného think-tanku RUSI, nazývá vytrvalost. „Dokonce i s něčím takovým, jako je Global Hawk (hlavní strategický průzkumný dron USA), se nad zájmovou oblastí dostanete jen asi na dvacet hodin, a to ještě méně, pokud k ní musí urazit značnou vzdálenost,“ říká. Už jen z tohoto důvodu má balon oproti jiným prostředkům velkou výhodu. Ve NASA i Pentagon si výhody balonů uvědomují, ve hře je také mnoho soukromých společností.
Jedna z nich World View Enterprises, která vyvíjí technologie pro blízký vesmír pro Pentagon a NASA, vyvinula balóny nazvané Stratollites. Tyto obří balony ve tvaru dýně mají objem až 24 tisíc krychlových metrů. V jejich gondolách mohou být umístěny denní a termální kamery, radar, radiofrekvenční senzory a solární panely. Díky nově vyvinutému senzoru, který dokáže měřit průběh větru, a konstrukci, která na základě těchto údajů dokáže efektivně provádět změny letu, může Stratollite měnit výšku, zachytit vítr a udržovat polohu v okruhu 20 km od stanoveného cíle po dobu čtyř dnů.
Snahy Pentagonu o operační využití stratosféry pomocí balonů jsou poměrně četné. Můžeme začít utajovaným programem COLD STAR (COvert Long Dwell STratospheric ARchitecture), špionážním balónem, který může nepozorovaně číhat v nepřátelském vzdušném prostoru. Balon COLD STAR má autonomní navigaci, vysoce věrné senzory a palubní umělou inteligenci.
Plastový balon COLD STAR je průhledný pro radary a jeho gondola může být utajena eliminací rovných linií a ostrých rohů, které v konstrukci letadel způsobují silné radarové odrazy. „Přesto se musí vejít do určitých mezí daných užitečným zatížením a potřebou solárních článků,“ říká Bronk. „Ale otevírá to dveře k různým způsobům tvarování, aby se minimalizoval radarový průřez ve srovnání s jinými letadly.“ Ideální tvar by mohl připomínat spíše vejce než typický balónový koš. Zdá se, že balony budou zjišťovat cíle pro dalekonosné a mezikontinentální, jako je armádní hypersonická zbraň dlouhého dosahu, která je určena k zasahování cílů na vzdálenost 27 tisíc kilometrů.
Armáda také využila stratosférické balony k osazení oblastí za nepřátelskými liniemi tisíci drobných radiofrekvenčních senzorů určených k monitorování situace v kyberprostoru – mapování pozic nepřítele prostřednictvím elektronických signálů, jako jsou rádiové vlny a wi-fi. Přesné údery mohou tyto mapy využít k likvidaci jinak neviditelných cílů, přičemž senzory mohou také potvrdit účinnost těchto úderů.
Na tyto aktivity naváže projekt na CICADA – „Close-in Covert Autonomous Disposable Aircraft“ – což jsou vlastně malé desky napěchované obvody složené do aerodynamických tvarů jako papírové letadlo, které budou ve velkém množství uloženy v gondole balonu. Každá CICADA může z balonu klouzat na určitý bod na zemi. Balon pak funguje jako komunikační uzel, který předává data ze senzorů CICADA zpět do centrály a rozděluje další senzory na zájmové oblasti. Je možné takto vypouštět celé roje. To vše jsou ale zatím tajné vojenské programy a není v tuto chvíli jasné, jak daleko s nimi armáda je. Každopádně využití balonů pro špionážní a vojenské účely není žádnou bizarností a zcela jistě tyto programy mají i další světové velmoci včetně Číny.
Zdroj: theconversation.com