Sovětský svaz vyslal v roce 1974 na oběžnou dráhu speciální vesmírnou stanici. Měla vesmírné dělo

Dne 25. června 1974 odstartovala do vesmíru vesmírná stanice Saljut 3 s posádkou dvou kosmonautů. Navenek to vypadalo jako další vesmírná mise, píše server National Interest.

Saljut byl sovětskou obdobou amerického Skylabu, civilní kosmické lodi určené k provádění experimentů a testování toho, co se děje s lidským tělem během dlouhodobých kosmických letů, a mimochodem i k získání propagandistických bodů za studené války. Ačkoli se mise jmenovala Saljut („Pozdrav“), byl to jen krycí název. Ve skutečnosti byl Saljut 3 vojenskou vesmírnou stanicí Almaz 2.

Úkolem stanic Almaz bylo pozorování, podobně jako u pilotované orbitální laboratoře amerického letectva v 60. letech. Myšlenka spočívala v tom, že pozorovací stanoviště ve výšce 170 kilometrů je ideální. Amerika MOL zrušila, ale Sověti v letech 1973 až 1976 vypustili tři kosmické lodě Almaz.

Saljut 3/Almaz 2 byl však něčím jiný

Nešlo jen o vojenskou vesmírnou stanici. Byla to ozbrojená vojenská vesmírná stanice. Almaz 2 byl vybaven malým kanónem, aby se vyzkoušelo, zda se sovětské kosmické lodě mohou chránit před americkými protikosmickými zbraněmi.

Podle zveřejněných zpráv, údajně potvrzených velitelem kosmické lodi Pavlem Popovičem, nesla stanice upravený sovětský stíhací kanón. Jednalo se o kanon Vulkan firmy Nudelman-Rikhter, podobný modelům instalovaným na letounech Mig-19, Mig-21 a Suchoj-7.

Některé zdroje se domnívají, že šlo o kanon ráže 23 milimetrů, jiné uvádějí ráži 30 milimetrů. Dělo bylo upevněno podél dlouhé osy stanice a mířilo se otáčením stanice, přičemž se řídilo zaměřovací obrazovkou na řídicím stanovišti stanice. Kanon byl zřejmě zkušebně odpalován dálkovým ovládáním ze země, a to v době, kdy na palubě nebyli žádní kosmonauti. To znamená, že Almaz ze své zbraně skutečně vystřelil, i když ne v hněvu.

Dne 24. ledna 1975 byly provedeny zkoušky speciálního systému na palubě Saljutu-3 s pozitivními výsledky na vzdálenost od 3000 m do 500 m. Jednalo se nepochybně o ohlášené zkoušky palubního leteckého kanónu Nudelmann ráže 23 mm. Kosmonauti potvrdili, že při zkoušce byla zničena cílová družice.

Kanon Almazu rozhodně nebyl útočnou zbraní, jako byl paprsek ničící planety Hvězdy smrti nebo H-bomby, kterých se Američané obávali, že jim spadnou na hlavu během paniky kolem Sputniku v 50. letech. Odborníci se však rozcházejí v názoru na to, jak účinné by bylo v kosmickém boji.

Sovětské kosmické dělo bylo obranné, ale proti čemu by se bránilo? Protisatelitní zbraně existují, Čína je údajně vyvíjí, zatímco USA v roce 2006 zničila tato děla jeden ze svých nefunkčních satelitů antibalistickou střelou. Tato technologie však stále není z velké části vyzkoušena.

Zdroj: nationalinterest.org