Sonda Solar Orbiter zachytila obří sluneční erupci na detailním snímku

Sonda Solar Orbiter pořídila dramatický snímek obří erupce na Slunci. Podle Evropské kosmické agentury se jedná o největší sluneční protuberanci, která kdy byla pozorována s celým slunečním diskem na jediném snímku, a naštěstí nesměřovala na Zemi, píše portál New Atlas.

Ačkoli se zdá, že je Slunce stálé a neměnné, ve skutečnosti je proměnnou hvězdou, jejíž energetický výkon se v čase mění. V 11letých cyklech se aktivita Slunce mění z období nízké aktivity na období vysoké aktivity a zpět.

Chování Slunce je složité a ani základní mechanismy, které pohánějí jeho titánské jaderné reakce, nejsou zcela pochopeny. Jedenáctileté cykly aktivity se odehrávají uvnitř mnohem delších slunečních cyklů, které se měří na desetiletí. V některých obdobích, tzv. maximech, je Slunce v průběhu 11letého cyklu velmi aktivní, což se projevuje velkým počtem slunečních skvrn. V jiných obdobích, nazývaných minima, je v rámci cyklu relativně neaktivní.

V současné době se Slunce nachází v období, které se možná blíží minimu, ale stále může přinést některá překvapení, jako například obří protuberanci a možnou sluneční erupci, která vypukla 15. února. Tato protuberance, což je mohutný výron žhavých plynů ze Slunce, který probíhá podél spletitých magnetických siločar, se nacházela na vzdálené straně Slunce, takže pro Zemi nepředstavovala žádné nebezpečí, ale kdyby mířila naším směrem, mohla by způsobit chaos v komunikaci, satelitech, navigaci a dokonce i v pozemských energetických sítích.

• 

Z našeho pohledu byla tato erupce obzvláště významná díky tomu, jak dobře byla pozorována. Společný přístroj NASA/ESA Solar Orbiter Full Sun Imager (FSI), byl schopen vidět celou protuberanci i celý sluneční disk na jednom snímku, což poskytlo velmi ucelený obraz události.

Sondě Solar Orbiter se to podařilo díky tomu, že FSI pracuje v extrémním ultrafialovém spektru, takže se může současně podívat jak na Slunce, tak na jeho atmosféru nebo korónu. Ve vizuálním spektru je potřeba zakrýt sluneční kotouč diskem zvaným okulér, aby se koróna neztratila v záři.

Bylo to také šťastné načasování. Sonda Solar Orbiter se v současné době blíží k blízkému setkání se Sluncem, kdy proletí ve vzdálenosti 44,9 milionu km při studiu slunečních polárních oblastí, které budou příliš blízko na to, aby bylo možné zachytit tak velkou protuberanci a Slunce na jednom snímku. Ve své současné vzdálenosti však může pořídit snímky odpovídající pětinásobku poloměru Slunce.

ESA doufá, že porovnáním takto velkých snímků Slunce a jeho okolí s pozorováními jiných sond, včetně SOHO, Parkerovy sluneční sondy a mise BepiColombo, by mělo být možné lépe porozumět takovým protuberancím a způsobům, jak před nimi chránit Zemi.

Zdroj: newatlas.com