Sociální média vráží klín do vztahů, tvrdí američtí vědci. Nyní hledají způsoby, jak lidi zase sblížit

V poslední době se zdá, že sociální média nás spíše rozdělují, než spojují. Dávno pryč jsou doby, kdy jsme na Facebooku hledali nové přátele na univerzitě nebo sledovali novinky na Twitteru. Co kdybychom začali znovu? Co kdybychom vytvořili novou síť, která by rozvíjela nejlepší vlastnosti sociálních médií a vyřadila ty špatné?

V laboratoři Polarization Lab v Severní Karolíně v USA rozbíjí tým výzkumníků, mezi nimiž jsou sociologové, statistici a počítačoví vědci, status quo sociálních médií a chtějí cihlu po cihle vybudovat síť novou, která bude funkčnější a nebude lidstvo tolik rozdělovat. Téma nových sociálních médií nabízí web Sciencefocus.

„Facebook začínal jako stránka, která umožňovala vysokoškolským studentům hodnotit vzájemně svou fyzickou atraktivitu. Instagram byl v podstatě způsob, jak organizovat alkoholická setkání (původní název byl Burbn). TikTok a YouTube byly založeny za účelem sdílení zábavných videí. Mezitím se svět kolem nás v mnoha ohledech hroutí. Nevraživost, nenávist a rozhořčení nikdy nebyly vyšší. Existuje řada důkazů, které naznačují, že sociální média k tomu všemu pravděpodobně přispívají. Určitě nejsou jediným přispěvatelem, ale panuje stále větší shoda, že jsou hlavním hráčem,“ tvrdí profesor Chris Bail, zakládající ředitel zmíněné laboratoře na Dukeově univerzitě v Durham v Severní Karolíně.

Mnoho technologických lídrů říká, že smyslem sociálních médií bylo propojit lidi, propojit svět. Tento záměr ale úplně nevyšel. Vědci se nyní snaží pochopit, jak existující sociální média formují lidské chování. Zabývají se například otázkou, co propojení s velkým množstvím lidí dělá s lidským mozkem. Opírají se například o závěr britského antropologa Robina Dunbara, který zjistil, že máme problém udržet smysluplné vztahy s více než 150 lidmi. Podpora propojování do nekonečna může tedy vytvářet povrchní, bezvýznamné vazby namísto hlubších vazeb, které jsou nezbytné pro soudržnost občanské společnosti.

Další otázkou, kterou vědci řeší, je anonymita. Lidé mají v anonymitě tendenci říkat na sociálních sítích věci, které by v reálném životě nikdy neřekli. Nenesou totiž za svá vyjádření žádné následky. Na druhé straně je ale fakt, že anonymita nám dává možnost k otevřenosti a k vyřčení nepopulárních myšlenek.

Vědci nyní na pokusné platformě propojili lidi, aby mohli anonymně hovořit o politice, o imigraci, nebo třeba o držení zbraní. Polovina výzkumného týmu předpovídala, že to povede to k nenávistným výrokům a urážlivé rétorice. A skutečně na výzkumné platformě proběhlo několik konverzací, které se staly tak toxickými, že musely být ukončeny.
Naprostá většina konverzací byla ale mimořádně produktivní. Lidé překvapivě vykazovali mnohem menší polarizaci, když chatovali s někým z druhé strany anonymně. Nabízí se tedy otázka, zda by platformy neměly vytvářet prostor pro anonymní konverzaci za pečlivě kontrolovaných podmínek.

Dalším předmětem výzkumu je algoritmus sociálních médií, který je navržen tak, aby se informace šířily co nejvíce na základě jistých charakteristik. Jedním z návrhů vědců je, aby algoritmus místo posilování rozdělujícího obsahu posiloval obsah sjednocující. Tímto způsobem by se sociální média mohla zasloužit pro vytváření shody mezi uživateli a bylo by eliminováno rozdělování. Oponenti tohoto návrhu ale tvrdí, že někdy právě z rozdílných názorů vzejdou důležité závěry, ke kterým by, v případě snahy spojovat lidi sobě bližší, nedošlo.

Vědci si pochvalují, že za dlouhé roky existence sociálních sítí již vznikla spousta materiálu vhodného k výzkumu. Vědcům ale bohužel chybí přístup k interním informacím o uživatelích sociálních sítí, protože v minulosti bylo obrovské množství údajů o lidech použito bez jejich souhlasu k politickým cílům. To vedlo technologické společnosti k rozhodnutí přestat data s akademiky sdílet.

Vědcům tedy nezbývá, než vycházet z vlastních dat a poznání. Zda se jim podaří vytvořit novou platformu, postavenou na algoritmech, které budou svět spojovat, je zatím velkou neznámou. Pokud by se jim to ale podařilo, je nepochybné, že jejich jména budou na seznamu kandidátů na Nobelovu cenu míru.

Zdroj: sciencefocus.com