Ruský marketing v akci. Na čínské výstavě potopili čínský torpédoborec. Co to bylo za stroje?

Ruská neschopnost je patrná všude, od války na Ukrajině až po vojenské veletrhy. Vizualizace potopení čínského torpédoborce letounem MiG-29 s raketou Ch-31A na čínské letecké přehlídce v Ču-chaji překračuje všechny meze. Vysvětlujeme, co se Rusové snažili neuměle propagovat.

Letecká a kosmická výstava v Ču-chaji (8.-13. listopadu), která se koná každé dva roky od roku 1996, je čínskou verzí podobných výstav pořádaných po celém světě, jako je například britský Farnborough, kde samozřejmě kromě leteckých výstav vystavují i společnosti ze zbrojního sektoru. V současné době se veletrhu v Ču-chaji účastní především čínské společnosti, ale své stánky zde mají například i Airbus, Boeing a Pratt&Whitney.

Na výstavě nechyběli ani Rusové, jejichž zbrojní firmy podléhají sankcím a jsou již tolerovány jen na několika místech. Proto by bylo dobré, aby Rusové nedráždili Číňany, což se jim podařilo vizualizací potopení čínského torpédoborce typu 052D protilodní střelou Ch-31A vypálenou ze stíhačky MiG-29. Někteří naznačují, že vizualizace byla objednána u společnosti v Indii, která, mírně řečeno, nemá dobré vztahy s ČLR.

Ch-31A – ruský zabiják lodí

Ch-31A, v nomenklatuře NATO označovaná jako AS-17 Krypton, je nadzvuková protiponorková střela o hmotnosti něco málo přes 600 kg, odpalovaná z letounů jako MiG-29, Su-30MK nebo Su-35 a určená k ničení hladinových plavidel. Její konstrukce zahrnuje použití katapultovaného raketového nosiče, který po několika vteřinách provozu odpadne a je následně poháněn motorem na kapalné palivo, který čerpá potřebný kyslík z atmosféry přes vstupy na bocích rakety.

Jedná se o stejný přístup jako u evropské rakety MBDA Meteor, která při stejném pohonném systému poskytuje větší dolet než běžný raketový motor na tuhé palivo. Ruská raketa, stejně jako ostatní střely s mořským pancířem, letí těsně nad vodní hladinou, takže je velmi obtížné ji odhalit, a její nadzvuková rychlost (~3 Machy (1 000 m/s)) poskytuje cíli jen velmi málo času na reakci.

Dolet střely je asi 70 km a její navádění je založeno na oblíbeném tandemu inerciální navigace a aktivní radarové hlavice pracující v poslední fázi letu. Rusové se také chlubí tím, že střela může provádět úhybné manévry s přetížením 10 g, pokud je ozářena lodním radarem, na který jsou systémy třídy CIWS napojeny.

Naproti tomu průbojná demoliční hlavice je zodpovědná za zničení cíle o hmotnosti přibližně 94 kg. To je sice podstatně méně než střely odpalované z lodí nebo pobřežních odpalovacích zařízení, ale salva Ch-31A vypálená z několika letadel již představuje velmi významnou hrozbu.

Zdroj: South China Morning Post