Ruské experimenty. Automatické dělo v roli kulometu

Válka na Ukrajině je i přes svou krutost plná zajímavých záběrů. K těm zajímavějším patří použití automatických kanónů ráže 23 mm jako náhrady velkorážových kulometů. Vysvětlíme vám důvody, které k tomu vedly.

Vzhledem k pozičnímu charakteru na většině úseků fronty se palebná síla stala prvořadou. Z tohoto důvodu se vyskytly případy použití velkorážových kulometů jako nevýrazně těžších univerzálních kulometů.

Nejčastěji se na Ukrajině na obou stranách v této souvislosti používají konvertované kulomety DŠK nebo NSV ráže 12,7×108 mm, které poskytují větší dostřel, lepší schopnost překonávat lehká opevnění / stěny budov a případné osobní balistické štíty, než je možné s běžnými kulomety ráže 7,62x54R mm nebo MG3 ukm ráže 7,62×51 mm NATO, jak uvádí web Military Today.

Například u střel vystřelených z kulometů, jako je DŠK nebo Browning M2, hovoříme o výstupní energii 14 000-16 000 J a více, zatímco u klasických kulometů máme obvykle něco přes 3 000 J. To znamená, že na vzdálenost 2 km má střela vystřelená z kulometů vyšší energii než střela vystřelená z kulometu těsně po opuštění hlavně.

To však některým nestačí a hlavně na ruské straně se začaly objevovat palebné body založené na úpravách automatických kanonů 2A14 ráže 23 mm, používaných mimo jiné v protiletadlových kompletech ZSU-23-4. Ty mají mnohem větší účinný dostřel, dokonce více než 3 km, a energie střel se pohybuje již kolem 90 000 J.

Takový kanon umožňuje likvidaci mnoha obrněných vozidel, ale na druhou stranu jeho vynesení do jakéhokoli patra budovy a navržení základny spolu s nejspíše obrovskou úsťovou brzdou nebylo snadným úkolem. Navíc v některých případech můžete vidět obsluhu v plynových maskách, aby se chránila před jedovatými střelnými plyny a nesmírnou prašností stoupající při výstřelu.

Míření s tímto monstrem se provádí pozorováním zásahových bodů a následným nastavením. Ty jsou střelci předávány pozorovatelem, který je poblíž.

Problémem této konstrukce je však odhalení místa střelby (oblak prachu z místa střelby je dokonale viditelný). Kromě toho značná hmotnost zbraně nejméně 100 kg (samotné dělo má 75 kg, s připočtením příslušenství, jako je základna) neusnadňuje rychlý pohyb.

Zdroj: redakce – autorský text, Wikipedia, military-today.com