Ruská hloupost nezná mezí. Takto vypadala jejich návnada pro americké střely

Američany dodávané antiradarové střely AGM-88 HARM se staly noční můrou pro ruskou protivzdušnou obranu. Proto někteří Rusové zkoušejí i ty nejšílenější metody obrany. Vysvětlíme, zda tím něčeho dosáhli.

Na letišti Černobajevka je vrak automobilu odtažen do blízkosti radaru pro detekci a identifikaci cílů 9S18, který používá protiletadlový systém BUK. Kolem vozu byly umístěny radarové reflektory, které teoreticky odrážejí radarové vlny od střely směrem k vraku.

Tato „návnada“ by možná fungovala na některé staré velmi primitivní radarem naváděné střely, ale nemá sebemenší smysl pro protiradiolokační střely AGM-88 HARM, které se samy navádějí na zdroj radarových vln a jsou zcela pasivní.

Jedná se o velmi specializované střely určené k plnění úkolů typu SEAD, tj. k neutralizaci nepřátelské protivzdušné obrany. Obvykle je nesou speciální verze mírových letounů Panavia Tornado ECR nebo EA-18G Growler, ale Ukrajincům se je podařilo integrovat do letounů MiG-29 a Su-27.

Tímto způsobem jsou Ukrajinci schopni neutralizovat ruskou protiletadlovou obranu, což umožňuje operovat útočným letounům Su-25 nebo bezpilotním letounům Bayraktar TB2. Jedinou formou obrany proti protiradiolokačním střelám je použití přídavných systémů krátkého dosahu schopných sestřelovat přilétající střely, jako je Skynex, nebo použití pasivních systémů detekce a sledování cílů založených mimo jiné na IRST nebo rádiově řízeném systému automatického navádění na dlouhé vzdálenosti (CLOS) používaném například na Crotale NG, píše deník Washington Post.

Alternativou zůstává metoda krátkodobého zapnutí radaru pro sestřelení, jeho vypnutí a přemístění. Stojí za zmínku, že u protiradarových střel není nutné znát přesnou polohu protiletadlového kompletu. Ukrajincům stačí vědět, že se v oblasti nachází, raketa jej sama najde a zničí, nebo poškodí jako ve výše uvedeném případě.

Zdroj: redakce; Washington Post