Průlom v pěstování rostlin: Co dokáže umělá fotosyntéza bez použití slunečního záření?

Stále více palčivější otázka je, jak „nakrmíme narůstající světovou populaci“. Nyní vědci vynalezli průlomovou technologii, tzv. umělou fotosyntézu, díky níž lze rostliny pěstovat bez slunečního záření.

Fotosyntéza je jedna z úžasných schopností přírody, ale překvapivě je dost neefektivní. Jen asi 1 % energie obsažené ve slunečním záření se dostává do rostliny.

Vědci z UC Riverside a University of Delaware (USA) našli metodu, jak obejít přírodní fotosyntézu a nahradit ji umělou. To umožňuje pěstovat potraviny zcela bez slunečního záření, jak uvádí web University.

Podle webu InterestingEngineering vědci použili dvoustupňový elektrokatalytický proces k přeměně oxidu uhličitého, elektřiny a vody na acetát, který je hlavní složkou octa. Ten aplikovali na rosliny ve tmě, což způsobilo jejich růst. Tato metoda je skvělou alternativou pro běžný růst rostlin a třeba i v budoucnu na Měsíci a Marsu.

Vědci z UC Riverside zdůrazňují skutečnost, že jejich metoda nevyžaduje žádné sluneční světlo, ale poukazují na to, že neuvěřitelně efektivně funguje spolu s obnovitelnými solárními energiemi. Při kombinaci těchto dvou metod se zefektivnil růst rostlin až 18krát.

„S naším přístupem jsme se snažili vytvořit nový způsob výroby potravin, který by mohl prolomit limity stanovené biologickou fotosyntézou,“ uvedl autor studie, Robert Jinkerson, odborný asistent chemického a environmentálního inženýrství na UC Riverside.

Touto metodou lze ve tmě pěstovat velké množství roslin, včetně zelených řas, kvasinek a plísňového mycelia, které produkuje houby. 

Vědci optimalizovali svůj elektrolyzér tak, aby produkoval nejvyšší hladiny acetátu, jaké kdy byly dosud v elektrolyzéru vyrobeny. Zjistili, že plodiny, včetně rajčat, rýže, zeleného hrášku a tabáku, mají potenciál být pěstovány ve tmě pomocí uhlíku z acetátu. Acetát by také mohl výrazně zvýšit výnosy plodin.

Snížením závislosti na přímém slunečním záření může umělá fotosyntéza poskytnout důležitou alternativu pro růst potravin v nadcházejících letech, protože díky dopadům změny klimatu, včetně sucha, záplav a snížené dostupnosti půdy, svět stále potřebuje být nakrmen. Stejně také i ve vesmíru by zvýšená energetická účinnost umělé fotosyntézy mohla být velice žádaná pro nasycení více členů posádky s menšími vstupy.

Tým UC Riverside se stal vítězem 1. fáze soutěže NASA Deep Space Food Challenge. Jak uvedla spoluautorka Martha Orozco-C árdenas, „představte si, že jednoho dne budou obří nádoby pěstovat rostliny rajčat ve tmě a na Marsu, o co jednodušší by to bylo pro budoucí Marťany?“

Zdroj: interestingengineering.com, nasa.gov, news.ucr.edu