Převaha díky technologiím. Toto je západní vybavení, na kterém opravdu záleží
Od počátku ruské agrese je Ukrajina podporována dodávkami zahraničních zbraní. Některé z nich umožňují doplnit současné ztráty, jiné však díky své technologické převaze převyšují vybavení agresora. Mezi nimi mají mimořádný význam protiletadlové zbraně.
Význam některých modelů zbraní neodpovídá jejich mediální popularitě. V počáteční fázi konfliktu přitahovaly širokou pozornost protitankové střely Javelin a bezpilotní letouny Bayraktar, jejichž použití bylo ukrajinskou propagandou silně zdůrazňováno, jak uvádí server Military Times.
Jejich roli, stejně jako roli všech ostatních zbraní, které pomáhají Rusy odrazovat nelze přeceňovat, ale dělostřelectvo bylo zodpovědné za přibližně 60% ztrát (na obou stranách). Proto je třeba považovat dodávky tohoto typu zbraní, hlavní a raket spolu s municí za klíčové pro zadržení Rusů.
Druhou kategorií zbraní, bez nichž by účinná obrana nebyla možná, je protivzdušná obrana.
Od samého počátku konfliktu se Rusové snažili ochromit jeho fungování, ale navzdory ztrátám, které Ukrajina utrpěla si ukrajinská protivzdušná obrana zachovala schopnost bojovat s ruskými letadly, vrtulníky nebo raketami. Tím, že Rusko nezískalo úplnou kontrolu ve vzduchu, umožňuje další obranu a dává naději na účinnou protiofenzívu v budoucnu.
Polský blesk střeží oblohu
Její nejnižší vrstvu tvoří přenosné protiletadlové raketové systémy, označované zkratkou MANPADS (man-portable air-defence system). Jedná se o malá, lehká a mobilní odpalovací zařízení, která mohou obsluhovat jednotliví vojáci. Jejich důležitou vlastností je jednoduchost, která umožňuje efektivní používání uživateli po krátkém zaškolení, jak uvádí server Defence Blog.
Zástupcem této kategorie vybavení jsou polské pioruny, které byly již před válkou na Ukrajině považovány za jednu z nejlepších zbraní tohoto typu na světě. Piorun (Grom-M) je vývojová verze protiletadlové střely Grom. Sada váží 16,5 kg, z toho 10,5 kg připadá na samotnou střelu. Má dosah přibližně 6,5 km, což mu v praxi umožňuje bojovat s cíli letícími ve výšce až 4 km.
Nejlepší MANPADY na světě
Stejně důležitá jako horní hranice dosahu je minimální výška a vzdálenost, ve které může Lightning účinně bojovat s cíli. Podle výrobce se jedná o vzdálenost pouhých 400 metrů a výšku nejméně 10 metrů. V praxi to umožňuje bojovat například s vrtulníky, které letí těsně nad zemí nebo se nečekaně objeví zpoza clony stromů.
Klíčovou předností polského MANPADS je jeho naváděcí systém. Algoritmy vyvinuté výrobcem umožňují hlavici sledovat zadaný cíl v širokém rozsahu úhlů (tj. nejen tehdy, když hlavice „vidí“ například horké trysky motorů), přičemž je do značné míry imunní vůči rušivým vlivům způsobeným například sluncem nebo světlicemi vystřelovanými nepřítelem.
Účinnost střel Lightning již byla mnohokrát prokázána i dobře vyzbrojené cíle, jako jsou vrtulníky Ka-52 nebo bitevní letouny Su-25, po zásahu těmito střelami padaly z oblohy, přestože mají relativně malou bojovou hlavici.
Laserem naváděná střela
Mezi protiletadlovými systémy dodanými Ukrajině vyniká také britská střela Starstreak, které se ne nadarmo přezdívá „nejrychlejší střela krátkého doletu na světě“, a to svým způsobem navádění.
Střela dosahuje rychlosti Mach 3,5 (téměř 4 300 km/h) a její neobvyklou vlastností je naváděcí systém s laserovým paprskem, jehož účinnost je sice závislá na atmosférických podmínkách, ale díky němu je střela nezranitelná proti standardním protiopatřením, píše web Forces.
Neobvyklý je také způsob, jakým střela Starstreak zasáhne cíl, v jehož blízkosti vymrští tři dílčí střely, které sice nevybuchnou, ale zasáhnou cíl kinetickou energií, podobně (i když nesrovnatelně silněji) jako například šíp vystřelený z luku.
Pozemní střely odpalované ze vzduchu
Další důležitou podporou je systém NASAMS , jehož dodávku provázela sláva „obránce Washingtonu“. NASAMS je zajímavým příkladem specifické recyklace: systém vznikl ve spolupráci Norska a společnosti Raytheon. Před lety měli Norové značný počet palubních střel AMRAAM, které byly plně funkční, ale jejich zásoby byly vyčerpány.
Protože je letectvo již nemohlo používat, rozhodlo se je použít v pozemním odpalovacím zařízení. Výsledkem byl pozemní (a také námořní) protiletadlový systém schopný používat střely vzduch-vzduch, uvádí na svém webu výrobce Kongsberg.
Systém NASAMS, který v současné době provozují také Spojené státy, je vyspělým systémem se silnými schopnostmi. Kromě základní verze střel AMRAAM může vypouštět také střely AMRAAM-ER s doletem prodlouženým na přibližně 50 km, stejně jako střely krátkého doletu AIM-9X Sidewinder nebo Iris-T.
Postsovětské vybavení
Je však třeba připomenout, že poněkud ve stínu dodávek západních protiletadlových systémů, jako je NASAMS nebo britský Sky Sabre, jsou nesmírně důležité dodávky postsovětského vybavení, tedy zařízení, na němž byla na začátku války postavena ukrajinská protiletadlová obrana a které Ukrajinci dobře znají.
To umožňuje rychlé použití dodaných zbraní bez nutnosti dalšího výcviku nebo vytváření samostatných logistických zařízení. Příkladem takových zbraní jsou systémy S-300 darované Slovenskem nebo samohybné rakety 9K33 Osa dodané Polskem.
Na Ukrajinu jsou také dodávány západní systémy téměř muzejní hodnoty, jako jsou zbraně, které by teoreticky neměly existovat, protože byly staženy před více než 30 lety. Jedná se o první MANPADS na světě, americký systém FIM-43 Redeye, který byl přijat do výzbroje v 60. letech. Rusové se nedávno pochlubili, že získali jednu z těchto velmi starých zbraní.
Pilíř ukrajinské obrany
Přestože se Rusku nepodařilo ukrajinské letectvo zcela zničit, utrpělo velmi těžké ztráty. Aby toho nebylo málo, ukrajinští piloti mají k dispozici vybavení, jehož schopnosti jsou nižší než u nejnovějších ruských letounů, jako je Su-35.
Z tohoto důvodu neleží hlavní břemeno poskytnutí protiletadlového deštníku bojujícím Ukrajincům na letectvu, ale na pozemních protiletadlových systémech. Proto je nyní každý z nich, jak starší modely, tak ty nejmodernější, v ceně, což snižuje efektivitu ruského letectva a vyrovnává ruskou vzdušnou převahu. Na těchto zbraních do značné míry závisí další osud války.
Zdroj: militarytimes.com, defence-blog.com, forces.net, kongsberg.com, Wikipedia, redakce