Po pěti letech výroby se MiG-35S zařazuje do arzenálu ruských vzdušných sil

Ruská armáda oznámila dodání prvních šesti MiG-35S, avšak tato informace spíše otvírá několik otázek, než že by zodpověděla ty, které už nějakou dobu visí ve vzduchu. Pětiletá výroba několika málo stíhaček ukazuje na zvláštní pozici tohoto letounu v ruských obranných plánech.

MiG-35S je modernizovanou verzí letounu MiG-29 a původně byl určen pro export. Z toho je zřejmé, že ruské letectvo a kosmonautika neměly velký zájem o tento model. V porovnání s preferencí Moskvy k letounům značky Suchoj je objednávka šesti MiG-35S pro vlastní potřeby Ruska značně neobvyklá.

Zatímco společnost JSC Suchoj získala zakázky na stovky letounů, MiG se zabýval pouze menšími zakázkami. Většina ruských leteckých pluků postupně migrovala z MiG-29 na Su-30 nebo Su-35, což značí, že i vlastní armáda má jiné preference, píše portál Defence Express.

MiG-35 je označován jako letoun 4+ generace, ale v podstatě se jedná o dobře upravenou verzi MiG-29. Modernizace včetně nového radarového systému a systému elektronického boje jsou vítané, ale nemění na tom faktu, že je těžké najít pro MiG-35S vhodné místo ve stáji plném těžších a technologicky pokročilejších letounů.

I když je teoretická možnost, že Rusko bude v budoucnu hledat levnější alternativy a může se vrátit k MiG-35S, současná situace tomu nepřeje. Při pětiletém výrobním cyklu šesti kusů nemůžeme očekávat, že by byl MiG-35S schopen řešit naléhavé potřeby ruského letectva v blízké budoucnosti.

MiG-35S je v mnoha ohledech technologickou perličkou. Ovšem v kontextu ruských obranných plánů, které se spíše zaměřují na výrobu těžších stíhaček značky Suchoj, se zdá, že jeho místo v ruském letectvu je stále nejasné. Je to paradoxní situace, která jen podtrhuje složitost vojensko-průmyslových strategií a výzev spojených s modernizací a efektivitou.