27. 7. 2022 7:49

Palivo ze vzduchu a světla. To je švýcarská revoluční technologie pro výrobu energie

Výroba paliv je běžně spojována se spotřebou neobnovitelných zdrojů a znečišťováním naší planety. Objevila se však technologie, která se vymyká stereotypům. Ve Spolkové polytechnické univerzitě v Curychu (ETH Zurich) byla vyvinuta revoluční technologie výroby leteckého paliva. To by mohla být budoucnost letectví, jak píše server Scimex.

Palivo ze vzduchu? Vědci z Curyšské spolkové technické univerzity postavili zařízení, které vyrábí letecké palivo z běžně dostupných zdrojů. První praktické pokusy byly provedeny před rokem na mikroinstalaci postavené na střeše švýcarské polytechniky.

Nyní se provádějí experimenty v mnohem větším měřítku. Instalace postavená ve Španělsku se skládá ze 169 solárních panelů o úhlopříčce 3 metry. Panely odrážejí sluneční světlo a směřují ho do reaktoru umístěného na vrcholu 15metrové věže uprostřed zařízení. Při tomto uspořádání získává reaktor přibližně 50 KW tepelné energie ze slunce.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Palivo ze vzduchu a vody

Tato energie se využívá k výrobě syntézního plynu, který vzniká z atmosférického CO2 a vody. Plyn se poté přemění na kapalné palivo pomocí procesu GTL (přeměna plynu na kapalinu). Přestože při jeho spalování vznikají emise oxidu uhličitého, je toto palivo fakticky bezemisní – oxid uhličitý, který se spotřebuje na celý proces, se vrací zpět do atmosféry.

Tato technologie se zdá být řešením klíčových problémů nejen v letecké dopravě, ale i ve výrobě energie obecně. Bohužel se zatím jedná o řešení, které funguje v experimentálních podmínkách a zdaleka není komerčně využitelné.

Zároveň vzbuzuje velké naděje, mimo jiné proto, že umožňuje vyrábět palivo ze zdrojů, které jsou mnohem dostupnější než fosilní paliva.

Čtěte také

Kalifornie testuje autobusy s rychlostí 225 km/h. Pro svou zběsilou jízdu budou mít vlastní pruh na dálnici

21. 5. 2026

Budoucnost letectví

V současné fázi vývoje této technologie je však hlavním problémem relativně nízká účinnost. Jeden cyklus zařízení trvá přibližně 50-60 minut. Díky slunečnímu svitu se může opakovat 8-9krát za den.

To znamená, že při devítidenním provozu dokázalo zařízení vyprodukovat něco přes 5 tun paliva. To je méně, než je potřeba na hodinový let dnešních velkých letadel, jako je osobní Boeing 787 Dreamliner nebo dopravní C-17 Globemaster.

Přesto letecké společnosti vidí v této technologii svou budoucnost. Důkazem toho je spolupráce, kterou navázaly společnosti Swiss International Air Lines a Lufthansa Group se společností Synhelion, která bude švýcarský vynález komerčně využívat.

Čtěte také