Palivo ze vzduchu a světla. To je švýcarská revoluční technologie pro výrobu energie

Výroba paliv je běžně spojována se spotřebou neobnovitelných zdrojů a znečišťováním naší planety. Objevila se však technologie, která se vymyká stereotypům. Ve Spolkové polytechnické univerzitě v Curychu (ETH Zurich) byla vyvinuta revoluční technologie výroby leteckého paliva. To by mohla být budoucnost letectví, jak píše server Scimex.

Palivo ze vzduchu? Vědci z Curyšské spolkové technické univerzity postavili zařízení, které vyrábí letecké palivo z běžně dostupných zdrojů. První praktické pokusy byly provedeny před rokem na mikroinstalaci postavené na střeše švýcarské polytechniky.

Nyní se provádějí experimenty v mnohem větším měřítku. Instalace postavená ve Španělsku se skládá ze 169 solárních panelů o úhlopříčce 3 metry. Panely odrážejí sluneční světlo a směřují ho do reaktoru umístěného na vrcholu 15metrové věže uprostřed zařízení. Při tomto uspořádání získává reaktor přibližně 50 KW tepelné energie ze slunce.

Palivo ze vzduchu a vody

Tato energie se využívá k výrobě syntézního plynu, který vzniká z atmosférického CO2 a vody. Plyn se poté přemění na kapalné palivo pomocí procesu GTL (přeměna plynu na kapalinu). Přestože při jeho spalování vznikají emise oxidu uhličitého, je toto palivo fakticky bezemisní – oxid uhličitý, který se spotřebuje na celý proces, se vrací zpět do atmosféry.

Tato technologie se zdá být řešením klíčových problémů nejen v letecké dopravě, ale i ve výrobě energie obecně. Bohužel se zatím jedná o řešení, které funguje v experimentálních podmínkách a zdaleka není komerčně využitelné.

Zároveň vzbuzuje velké naděje, mimo jiné proto, že umožňuje vyrábět palivo ze zdrojů, které jsou mnohem dostupnější než fosilní paliva.

Budoucnost letectví

V současné fázi vývoje této technologie je však hlavním problémem relativně nízká účinnost. Jeden cyklus zařízení trvá přibližně 50-60 minut. Díky slunečnímu svitu se může opakovat 8-9krát za den.

To znamená, že při devítidenním provozu dokázalo zařízení vyprodukovat něco přes 5 tun paliva. To je méně, než je potřeba na hodinový let dnešních velkých letadel, jako je osobní Boeing 787 Dreamliner nebo dopravní C-17 Globemaster.

Přesto letecké společnosti vidí v této technologii svou budoucnost. Důkazem toho je spolupráce, kterou navázaly společnosti Swiss International Air Lines a Lufthansa Group se společností Synhelion, která bude švýcarský vynález komerčně využívat.

Zdroj: scimex.org