Odhalena první neporušená lebka vyhynulé australské „giga husy“
Pokud si myslíte, že současná australská fauna je děsivá, podívejte se, co na tomto kontinentu žilo dříve. V hlavní roli se objevují ptáci z čeledi Dromornithidae, známí také jako hromoví ptáci.
Původní lebka byla nalezena v jezeře Callabonna na soukromém pozemku, kde bylo velmi těžké se k lebcedostat a jsou tam písečné bouře. Na lokalitě je navíc nyní slané jezero, a jakmile z něj vyjmuté fosilie vyschnou, sůl je začne rozbíjet. Návštěvy paleontologů jsou zatím vzácné.
V době, kdy na kontinent dorazili první lidé, byl Dromornis dávno pryč, ale alespoň jeden člen této čeledi zůstal. Ať už kvůli lovu, konzumaci vajec nebo rozšířenému používání ohně, člověk rychle přivodil jeho zkázu.
Genyornis vážil zhruba 230 kilogramů, což byla asi polovina hmotnosti jeho nejtěžších dávných příbuzných. Trvalo asi 128 let od jeho prvního vědeckého popisu, než jsme si mohli udělat větší představu o tom, jak vypadal a žil.
It’s a lovely day in prehistoric Australia, and you are a gigantic goose ?https://t.co/IkMOpateuO
— James Ashworth (@JamesAshworth98) June 3, 2024
Několik kvalitních exemplářů odhalují ptáka, který mohl pohodlně chodit, ale přesto si zachoval silně vodní způsob života. Konkrétně má vlastnosti, které dnešním vodním ptákům umožňují hledat potravu pod vodou, aniž by přijímali nežádoucí množství vody.
Vzorky odhalují mozkovnu, která je v článku popsána jako „masivní“ – ale podle první autorky, doktorandky Phoebe McInerneyové, to neznamená, že Genyornis newtoni byl chytrý. „Jejich mozky byly menší, než by se dalo očekávat. Za normálních okolností je mozkovna velmi blízko mozku.“ uvedla McInerneyová pro portál IFLScience. G. newtoni místo toho vyplnil prostor vzdušnou kostí. „Mozek je velmi náročný na energii a živiny. Pokud nepotřebujete více mozku, pak je energeticky úspornější vyplnit prostor kostí.“
Out today: Skull morphology of the enigmatic Genyornis newtoni Stirling and Zeitz, 1896 (Aves, Dromornithidae), with implications for functional morphology, ecology, and evolution in the context of Galloanserae@Phoebyornis et al 2024#Genyornisnewtoni
— Jason Gilchrist (@jgilchrist13) June 3, 2024
?: https://t.co/sTtPnctA6l pic.twitter.com/yxGj9Ri4Qk
Podle McInerneyové se mozkovna nezvětšila proto, aby v ní bylo místo pro mozek, ale proto, aby se do ní vešel zobák schopný pojídat velké plody „Genyornis newtoni měl vysokou a pohyblivou horní čelist jako papoušek, ale tvarovanou jako husa, široký zobák, silnou sílu skusu a schopnost drtit měkké rostliny a ovoce“, uvedla McInerneyová v e-mailovém prohlášení.
Posledním znakem Genyornise, který nové exempláře odhalily, je výrazná kasule na hlavě. Zda sloužila k sexuální signalizaci, není známo.
Studie byla publikována v časopise Historical Biology.
Zdroj: IFL Science