Neuvěřitelné snímky Jupiteru. Webbův vesmírný dalekohled ukazuje polární záře, mlhy, měsíce a prstence
Na Jupiteru se toho děje mnoho: obří bouře, silné větry, polární záře a panují zde extrémní teplotní a tlakové podmínky. Vesmírný teleskop NASA Jamese Webba nyní pořídil nové snímky této obrovské planety. Tato pozorování Jupiteru poskytnou vědcům ještě více informací o procesech, které se odehrávají na jeho povrchu, informuje web SciTechDaily.
„Upřímně řečeno, nečekali jsme, že to bude tak dobré,“ řekla emeritní profesorka planetární astronomie Imke de Paterová z Kalifornské univerzity v Berkeley. V rámci mezinárodní spolupráce pro vědecký program Webb Early Release Science vedla de Paterová pozorování Jupiteru společně s Thierrym Fouchetem, profesorem na pařížské observatoři. „Je opravdu pozoruhodné, že na jednom snímku můžeme vidět detaily na Jupiteru spolu s jeho prstenci, malými satelity a dokonce i galaxiemi,“ řekla.
Oba snímky pocházejí z blízké infračervené kamery observatoře (NIRCam). Ta má tři specializované infračervené filtry, které zobrazují detaily planety. Protože infračervené světlo je pro lidské oko neviditelné, bylo mapováno na viditelné spektrum. Obvykle se nejdelší vlnové délky zobrazují červeněji a nejkratší vlnové délky jsou zobrazeny více modře. Astronomové spolupracovali s občanskou vědkyní Judy Schmidtovou na převedení dat z Webbovy observatoře do podoby snímků.
Samostatný pohled na Jupiter, vytvořený z kompozice několika snímků z Webbova teleskopu, obsahuje polární záře, které sahají do velkých výšek nad severním i jižním pólem Jupiteru. Polární záře září ve filtru, který je zmapován do červených barev, což také zvýrazňuje světlo odražené od spodních mraků a horních mlhovin. Další filtr, který je mapován do žluté a zelené barvy, zobrazuje mlhy vířící kolem severního a jižního pólu. Třetí filtr, který je mapován do modré barvy, ukazuje světlo, které se odráží od hlubšího hlavního mraku.
V širokoúhlém pohledu Webbův teleskop vidí Jupiter s jeho slabými prstenci, které jsou milionkrát slabší než planeta. Ukazuje také dva malé měsíce nazvané Amalthea a Adrastea. Rozmazané skvrny v dolní části pozadí jsou pravděpodobně vzdálené galaxie.
„Tento jediný snímek shrnuje vědecké poznatky našeho programu Jupiterova systému, který studuje dynamiku a chemii samotného Jupiteru, jeho prstenců a systému jeho satelitů,“ řekl Fouchet. Vědci již začali analyzovat data z Webbova teleskopu, aby získali nové vědecké poznatky o největší planetě naší sluneční soustavy.
Zdroj: SciTechDaily