Neandrtálci vyhynuli kvůli sexu, ne kvůli válce
Vědci možná konečně přišli na to, co vedlo k vyhynutí neandrtálců.Nebyly to boje ani divoká zvířata, která neandrtálce lovila. Byl to sex. S Homo sapiens. Čtete správně.
Nová práce publikovaná v časopise PalaeoAnthropology přinesla možnost, že křížení s našimi předky mohlo vést k tomu, že se několik neandrtálců křížilo mezi sebou, což vedlo k jejich vyhynutí.
„Naše znalosti o interakci mezi Homo sapiens a neandrtálci se v posledních letech staly komplexnějšími, ale stále je vzácné vidět vědeckou diskusi o tom, jak ke křížení mezi skupinami došlo,“ uvedl v prohlášení profesor Chris Stringer, vedoucí výzkumu evoluce člověka v muzeu a autor článku spolu s doktorkou Lucile Crété. „Navrhujeme, že toto chování mohlo vést k vyhynutí neandrtálců, pokud se pravidelně křížili s Homo sapiens, což mohlo vést k erozi jejich populace až k jejich vymizení.“
Jak se tyto druhy navzájem setkávaly a komunikovaly
Zatímco fosilie neandertálců byly nalezeny po celé Evropě a Asii, předkové našeho druhu se vyvinuli v Africe, a to vše zhruba před 600 000 lety. Vědci se domnívají, že první skupina strávila vývojem ve svém prostředí asi 400 000 let, jak píše server Interesting Engineering.
Podle genetických údajů se oba druhy poprvé setkaly, když Homo sapiens začal cestovat z Afriky asi před 250 000 lety.
„Aniž bychom přesně věděli, jak neandrtálci vypadali nebo jak se chovali, můžeme jen spekulovat, co by si Homo sapiens myslel o svých příbuzných,“ řekl Stringer. „Jazykové rozdíly by byly pravděpodobně větší, než si dokážeme představit, vzhledem k časové hloubce oddělení, a byly by mnohem větší než rozdíly mezi jakýmikoliv moderními jazyky.“
Jak spolu tedy obě skupiny komunikovaly?
Neandrtálci měli výrazný hřeben na čele, který mohl sloužit ke komunikaci. Je však pravděpodobné, že tyto signály byly pro naše předky ztraceny. Podle některých studií snížený hřeben obočí umožnil Homo sapiens obrátit se místo toho k obočí, aby sdělil řadu jemnějších, dočasných signálů.
Bez ohledu na způsob komunikace vedla jejich setkání k rozmnožování obou druhů. Jak k tomu došlo, zůstává záhadou.
Bylo křížení úspěšné?
To, zda bylo křížení úspěšné, závisí na chovném páru. V genomech pozdních neandertálců z doby před 40-60 000 lety nejsou žádné důkazy o genetice Homo sapiens. I když víme, že se náš druh křížil s neandertálci, geny, které v sobě máme dnes, nejsou výsledkem interakcí, které Homo sapiens udržoval, když opustil Afriku.
Další zajímavé zjištění. Absence mitochondriální DNA, která se dědí prostřednictvím samic, poukazuje na důkaz, že se mohli pářit pouze samci neandrtálců a samice Homo sapiens.
„Nevíme, zda je zjevný jednosměrný tok genů způsoben tím, že k němu prostě nedocházelo, že k páření docházelo, ale bylo neúspěšné, nebo zda jsou neandertálské genomy, které máme k dispozici, nereprezentativní. Jakmile bude sekvenováno více neandertálských genomů, měli bychom být schopni zjistit, zda se nějaká jaderná DNA z Homo sapiens přenesla na neandertálce, a prokázat, zda je tato myšlenka správná,“ dodal Stringer.
Zdroj: redakce, interestingengineering.com, paleoanthropology.org, nhm.ac.uk