Naváděné bomby JDAM už nejsou tak zázračné. Rusové ví, jak rušit jejich navádění
Válka na Ukrajině demonstruje převahu západní techniky nad ruskými protějšky. Praxe z fronty však ukazuje, že ne každý model západní zbraně si v boji vede stejně dobře. Příkladem jsou řízené bomby JDAM dodané Ukrajině v rámci americké vojenské pomoci.
JDAM je zbraň, která je kombinací volně padajících bomb s modulárním satelitním (GPS) a inerciálním (počítacím) naváděcím systémem. Ten je namontován v zadní části bomby spolu se sadou čtyř stabilizátorů, z nichž tři jsou pohyblivé. Kromě toho jsou uprostřed těla některých typů bomb namontovány malé aerodynamické plochy, které zvyšují stabilitu za letu.
Tímto řešením, jehož cena se pohybuje kolem 20-30 tisíc dolarů, v přepočtu cca 440 – 660 tisíc Kč, se z bomby stává přesná zbraň. V porovnání se statisícovými nebo dokonce milionovými částkami, za které se prodávají například řízené střely, je to velmi atraktivní cena, která radikálně zvyšuje možnosti levné, masově vyráběné zbraně.
To platí zejména vzhledem k tomu, že v případě satelitního navádění je chyba zásahu jen několik metrů. U inerciálního navádění (na části dráhy letu) je chyba o něco větší. Oficiálně uváděná odchylka dosahuje 13 metrů, ale v praxi je o něco menší, kolem 10 metrů.
Bomby JDAM mají také systém nazvaný IDAS, který je určen k udržení navádění při přerušení signálu GPS. Přerušení navigačních dat může trvat celkem až 100 sekund a přesnost bomby pak klesne na přibližně 30-40 metrů, jak píše web Alarabiya.
Důležitou vlastností pum JDAM je také jejich dolet, který se zvyšuje s rychlostí letadla a výškou v okamžiku svržení. Ten dosahuje až 24 km, což jim umožňuje ostřelovat cíle mimo dosah některých modelů protiletadlových systémů. Existuje také varianta JDAM-ER se skládacími křídly, která zvyšuje dosah zbraně až na 70-80 km.
Jak bomby JDAM fungují
Řídicí modul lze kombinovat s několika typy amerických pum o hmotnosti (s velkým zaokrouhlením při přepočtu z liber) 250, 500 a 1 000 kg. Velmi důležitou výhodou pum JDAM je, že pracují v režimu vystřel a zapomeň, což znamená, že po odhození bomba již nepoutá pozornost pilota a nevyžaduje od něj žádnou další akci k zasažení cíle.
Souřadnice cíle mohou být pumě JDAM předány několika způsoby, a to před vzletem letounu, během letu jeho posádkou, ze země, např. průzkumnou jednotkou, a prostřednictvím zaměřovacích zásobníků, jako je Sniper nebo Litening.
To poskytuje velkou flexibilitu během misí, jak dokládá test s bombardérem B-2 Spirit, během něhož bylo 80 současně svržených bomb namířeno na 80 různých cílů.
Ve verzi Laser JDAM (LJDAM) je bomba vybavena přídavným modulem. Tím je vpředu namontovaný PLGS (Precision Laser Guidance Set) (pouze 227kg varianta), který umožňuje navádění kromě GPS a inerciálního navádění také pomocí zaměření cíle laserem. To vyžaduje osvětlení cíle ze vzduchu nebo ze země, ale eliminuje problémy spojené s rušením družicové navigace.
Účinnost bomby JDAM
Podle amerických plánů měly být bomby JDAM dalším zařízením, které změní „pravidla hry“. Zařízení, které mění pravidla hry, stejně jako HIMARS změnil pravidla hry na konci léta 2022. Oficiální prohlášení o předání těchto zbraní bylo zveřejněno v prosinci 2022 a zprávy z Ukrajiny potvrzující jejich použití se začaly dostávat do médií v březnu 2023.
Západní řízené zbraně hrají významnou roli i během ukrajinské ofenzivy, která začala počátkem června, ačkoli Ukrajina je v poskytování informací o ní velmi skoupá.
Ačkoli jsou řízené bomby používány a plní svou úlohu, na veřejnost pronikly zprávy, podle nichž je jejich účinnost nižší, než se očekávalo, jak píše web Military.
Přesnost bomb JDAM na Ukrajině je nižší, než se očekávalo, a také nižší, než je přesnost dosahovaná americkými silami v jiných konfliktech. Důvodů může být několik, přičemž se poukazuje mimo jiné na chyby v manipulaci, kterých se dopustili Ukrajinci.
Ty jsou údajně zodpovědné za velkou část případů, kdy roznětka bomby po jejím svržení nefungovala, ale jak uvádí ministerstvo obrany, změnou postupů se Ukrajincům podařilo tento problém omezit.
Rušení naváděcích systémů
Mnohem závažnějším problémem však není skutečnost, že některé bomby nevybuchnou, ale že minou cíl. To je důsledek toho, že Rusové používají systémy radioelektronického boje. Jedná se o zbraň, jejíž vývoj je v Rusku prioritní a jako jedna z asymetrických odpovědí na převahu NATO v jiných oblastech.
Symbolem významu těchto zbraní je „Den specialistů na radioelektronický boj“, který byl ustanoven v roce 2006 a v Rusku se slaví 15. dubna s odkazem na narušení japonských námořních komunikací Rusy během války v roce 1904.
Ruské systémy WRE byly ohroženy, stejně jako zbytek armády, během počáteční fáze útoku na Ukrajinu. Za to však byly zodpovědné především organizační nepořádky (vedoucí například k narušení vlastních komunikací), nikoliv neúčinnost samotné zbraně, jak uvádí server Rusi.
Ty jsou při záměrném použití schopny narušit pojistky, komunikaci, provoz dronů nebo – jak ukázaly právě bomby JDAM – naváděcí moduly přesných zbraní.
Ačkoli se problém signalizovaný ministerstvem obrany týká bomb, ruská protiopatření mohou být účinná i u jiných zbraní. To platí zejména pro systémy, jejichž účinnost závisí na dostupnosti signálů GPS, které lze poměrně snadno narušit. Příkladem jsou rakety GMLRS odpalované z odpalovacích zařízení HIMARS/MLRS.
Zdroj: redakce – autorský text, military.com, rusi.org, alarabiya.net