NASA ukázala vzácné vzorky odebrané z asteroidu Bennu
NASA zveřejnila první snímky materiálu z vnitřku modulu, který odebral vzorky z asteroidu Bennu. Více než tři měsíce po přistání modulu na Zemi se vědcům podařilo otevřít víko vzorkovnice. První snímky tmavých hornin, které byly odebrány ze 4,5 miliardy let starého asteroidu Bennu, se očekávaly téměř čtyři měsíce, píše portál NASA.
Dlouhé čekání bylo způsobeno tím, že se vědcům teprve nyní podařilo dostat dovnitř zásobníku. Snímky ve vysokém rozlišení si můžete prohlédnout na webových stránkách NASA. Vzorek horniny z Bennu dorazil na Zemi 24. září 2023 poté, co jej sonda OSIRIS-REx vysadila ve vzdálenosti 107 000 km od naší planety. Zásobník přistál na cvičišti ministerstva obrany ve státě Utah poblíž Salt Lake City (USA) a poté byl po vyčištění dusíkem převezen do centra v texaském Houstonu.
NASA ukázala snímky materiálu odebraného z Bennu
Ve sterilní, speciálně navržené laboratoři se vědci pokusili kapsli otevřít. Víko kolektoru se však zablokovalo a nebylo možné jej otevřít žádným z nástrojů vytvořených pro tento účel. Použití nástrojů z uhlíkové oceli nebylo možné kvůli riziku kontaminace kosmického materiálu. Vědci se proto rozhodli získat asi 70 g materiálu z obalu zásobníku kolem zaseknutého víka.
Back to Bennu!
— NASA's Johnson Space Center (@NASA_Johnson) January 19, 2024
On this week’s #HWHAP, hear from planetary scientists and OSIRIS-REx co-investigators at NASA's Johnson Space Center as they discuss the processes and emotions of working in the lab with asteroid Bennu’s precious samples. https://t.co/epb4es16uM pic.twitter.com/sE1g8NAMKJ
Inženýři a vědci strávili uplynulé týdny neúnavným zkoumáním vzorku více než 70 g hmoty, ke kterému se jim podařilo dostat dříve. Zároveň pracovali na návrhu, konstrukci a testování nových nástrojů, které by umožnily bezpečný přístup k hlavnímu tělesu hmoty získanému z Bennu.
V pátek 19. ledna tým kompletně demontoval hlavici TAGSAM (Touch-and-Go Sample Acquisition Mechanism) a pořídil snímky vnitřku kolektoru. Nyní musí vědci demontovat kovovou přírubu kontejneru. Poté musí ještě umístit zásobníky na vzorky do rukavicového boxu a rozmístit na ně materiál ze zásobníku. Teprve po dokončení této fáze bude jasné, jaká je celková hmotnost horniny z asteroidu. Vědci odhadují její velikost na minimálně 250 g, což je největší takový vzorek, který kdy dorazil na Zemi.
Vědci netrpělivě čekají na podrobné výsledky vzorků hornin, štěrku a prachu z Bennu. Již složení první části vzorku, odebraného z pouzdra zásobníku, se ukázalo jako překvapivé. Po spektrální analýze v laboratoři bylo zjištěno, že materiál obsahuje 5 % hmotnostních uhlíku a jílové minerály, které mohly vzniknout pouze za přítomnosti vody.
„Máme zde hydratované, na organické látky bohaté pozůstatky z rané Sluneční soustavy, což je přesně to, v co jsme doufali, když jsme o této misi před téměř 20 lety poprvé uvažovali,“ – uvedl v prosinci profesor Dante Lauretta, odborník na planetární vědu a kosmochemii z Arizonské univerzity a vedoucí projektu OSIRIS-REx.
Ve vzorku však bylo nalezeno také významné množství hořčíku, sodíku a fosforu. Tímto objevem byl tým překvapen – vědci se s podobným materiálem dosud nesetkali.
S některými vzorky již vědci pracují, některé zůstanou neporušené, aby mohly být analyzovány přístroji, které budou vyvinuty v budoucnu. Některé úlomky materiálu z Bennu budou uloženy při pokojové teplotě, jiné budou zmraženy při teplotě minus 80 stupňů Celsia. Katalog vzorků, které budou použity vědci mimo USA, by měla NASA zveřejnit letos na jaře – stejně jako podrobnější výsledky již provedeného výzkumu.
Na agenturu se obrátilo více než 200 vědců, kteří mají zájem o práci s materiálem z Bennu. O přístup ke vzorkům uloženým v Huston Space Flight Centre může požádat jakákoli vědecká instituce na světě.
Bennu byl objeven v roce 1999. Podle astronomů by asteroid, který každých šest let prolétá v blízkosti Země, mohl v budoucnu zasáhnout naši planetu. Mohlo by se tak stát – podle výpočtů vědců – za 159 let, 24. září 2182. Pravděpodobnost, že k takové srážce dojde, je 1 ku 2700 (0,037 %).
Zdroj: NASA