NASA a její partneři vyvinuli technologii měsíčního batohu. Pomůže novým průzkumníkům Měsíce

Představte si horolezeckou expedici ve zcela neprobádaném prostředí, kde by turisté měli možnost vytvářet 3D mapu terénu v reálném čase. Výzkumníci NASA a jejich průmysloví partneři vyvinuli systém dálkového mapování, který má pomoci průzkumníkům v té nejizolovanější divočině, jakou si lze představit, v bezvzdušné pustině na jižním pólu Měsíce, píše web NASA.

Kinematický navigační a kartografický batoh (KNaCK) je mobilní lidar. Metoda dálkového průzkumu Země, která k měření vzdálenosti využívá laserové světlo s detekcí a dálkovým měřením. Obléká se jako turistický batoh a využívá inovativní typ lidaru nazývaný lidar s frekvenčně modulovanou kontinuální vlnou (FMCW), aby poskytl dopplerovské měření rychlosti a dosahu pro miliony měřicích bodů za sekundu. Tyto měřicí body okamžitě vytvářejí navigační systém v reálném čase a poskytují průzkumníkovi 3D „mračno bodů“ nebo mapu okolního terénu s vysokým rozlišením.

„V podstatě je tento senzor geodetickým nástrojem pro navigaci i vědecké mapování, který dokáže vytvářet 3D mapy s ultra vysokým rozlišením s přesností na úrovni centimetrů a dávat jim bohatý vědecký kontext. Pomůže také zajistit bezpečnost astronautů a vozítek roverů v prostředí s odepřenou GPS, jako je Měsíc, a to tím, že bude zjišťovat skutečné vzdálenosti ke vzdáleným orientačním bodům a v reálném čase ukazovat průzkumníkům, jak daleko došli a jak daleko jim ještě zbývá k dosažení cíle,“ řekl Michael Zanetti, planetární vědec NASA z Marshallova střediska vesmírných letů NASA v Huntsvillu v Alabamě.

To je klíčový úkol v době, kdy se průzkumníci z éry Artemis připravují na první moderní mise na Měsíc a vůbec první na jeho jižní pól. Slunce tam nikdy nevychází více než 3 stupně nad měsíční obzor, takže většina terénu je v hlubokém stínu. To ztěžuje odhad vzdáleností k různým zajímavým bodům.

Zdroj: nasa.org