Na státní hranice se vrací oplocení. V čem je jiné než starší typy? A zajistí bezpečnost?

Východní hranice Polska, která je zároveň hranicí Evropské unie, je vybavena nebo posílena další bariérou – systémem ochrany perimetru. Vysvětlíme vám, co čeká každého migranta, pašeráka nebo dokonce vojáky a špiony třetích zemí, kteří se přes ni snaží proniknout.

Ochrana hranic již není jen pouhým plotem, ale vícenásobnou bariérou, která má zabránit nelegálnímu vstupu. Plot spolu s ostnatým nebo žiletkovým drátem lze překonat mimo jiné pomocí podkopů. Ty využívají migranti nebo pašeráci k pašování např. drog nebo cigaret (Bělorusko je velmocí ve výrobě padělaných cigaret). Perimetrie zabrání zničení bariéry běloruskými službami nebo polskými aktivisty, což se již stalo.

Jak je vidět na twitterovém účtu doktora Macieje Duszczyka, profesora Varšavské univerzity, pod plotem, který byl nedávno postaven na hranici s Běloruskem, byly spatřeny podkopové miny. Zastavit je má perimetrický ochranný systém instalovaný na základě smlouvy ze dne 24. března 2022 podepsané mezi Pohraniční stráží a společností Elektrotim S.A. v hodnotě v přepočtu 1,7 miliardy korun.

W ramach swojej pracy naukowej zbieram różne materiały i oczywiście je dokładnie weryfikuje. Coraz więcej pojawia się zdjęć i filmów z granicy. Wybór kilku z potwierdzonych źródeł. Mur nie spełnia celów, dla których został zbudowany. Mnie to nie dziwi. Pisałem o tym wielokrotnie. pic.twitter.com/A0ejKwI06r

— Maciek Duszczyk (@MaciekDuszczyk) August 8, 2022

Společnost Elektrotim S.A. odmítla výrobce systému komentovat, stejně jako pohraniční stráž. Ten však informoval, že bariéra bude v provozu do konce roku 2022 a že v současné době se pokládají napájecí a přenosové kabely a staví se sloupy pro kamery. Lze předpokládat, že se jedná o řešení ze zahraničí, podobné systému AMSTA od polské společnosti WB Electronics, který se na základě smlouvy z roku 2019 používá na úseku s ruským Kaliningradem a který, jak v červenci letošního roku oznámil vrchní velitel Pohraniční stráže generál Tomasz Praga, může být rozšířen.

Na narušitele bude čekat vícepásmový systém složený mimo jiné ze směsi termovizních kamer, seismických senzorů, mikrovlnných bariér nebo radarů, který je v současné době nemožné skrytě překonat ani u speciálních jednotek.

K čemu slouží perimetrické systémy a jak fungují

Zjednodušeně lze perimetrické systémy popsat jako dodatečnou vrstvu ochrany, která má za cíl zajistit zvýšené situační povědomí o ochraně různých typů objektů při nízkých nákladech.

Nejčastěji jsou vymezeny zóny, jejichž překročení vyvolá adekvátní reakci. Zpočátku může jít například o indikaci, že se osoba nachází v blízkosti plotu, a po dotyku se spustí alarm, který vede k vyslání ostrahy, aby narušitele konfrontovala.

Naopak v případě hranic bude mít pohraniční stráž více času na reakci ještě předtím, než se narušitelé dostanou k plotu, a bude mít k dispozici předběžné údaje např. o počtu osob. V případě potřeby důkladnějšího prošetření situace může pohraniční stráž na místo vyslat dron FlyEye nebo hlídku např. na čtyřkolkách.

V závislosti na situaci může pohraniční stráž použít např. vodní děla, aby narušitele donutila vrátit se zpět od hranic, nebo je nasměrovat na nejbližší hraniční přechod, kde mohou požádat o azyl. Na druhou stranu, pokud se narušitelé již nacházejí na území Polské republiky, mohou být v souladu s postupem odesláni do střediska pohraniční stráže, kde budou čekat na rozhodnutí o přijetí do země nebo o nuceném vyhoštění.

Senzorová síť – více je lépe

Srdcem perimetrického systému je síť senzorů, která přenáší informace do řídicího centra. Ty mohou být připojeny kabelově nebo bezdrátově, což má své výhody i nevýhody. Šifrované bezdrátové připojení je snazší zavést, ale hrozí riziko hackerského útoku (z historie jsou známy případy, kdy se vniknutí nepodařilo odhalit po celá léta). Na druhou stranu propojení všeho kabelem ztěžuje realizaci a hrozí riziko přerušení vodičů.

Výběr senzorů se liší v závislosti na potřebách a finančních prostředcích zákazníka. Jedná se o celou řadu kamer, od nejběžnějších denních kamer, přes termovizi s podporou pohybových senzorů až po radarové a seismické senzory. Ty poskytují přehled o situaci několik set metrů nebo i několik kilometrů před plotem.

Termovizní snímání má však i své nevýhody, protože v mlze funguje hůře a, jak v jednom rozhovoru zmínil bývalý operátor speciálních jednotek, existují způsoby, jak se proti němu chránit.

Zdroj: tech.wp.pl