Letadlové lodě USA řeší problém. Letadla na čínské pobřeží jednoduše nedoletí. Proč?

Po téměř dvou desetiletích protiteroristických operací po celém světě začala armáda Spojených států přesouvat svou pozornost zpět k potenciálním konfliktům s Čínou nebo Ruskem. Jsou USA schopny reagovat na zbraně vyvinuté v posledních letech těmito mocnostmi, ptá se server sandboxx.us.

Navzdory tomu, že si Spojené státy udržují nejsilnější vojenský aparát na světě, není vše zcela bez problémů. V posledních 19 letech armáda Spojených států směřovala většinu svých finančních prostředků do bojových operací a nových technologií pro boj proti terorismu. Během této doby měli Čína i Rusko dostatek času na hledání metod, jak čelit nejvýznamnějším zbraním USA.

Například v roce 2015 Čína i Rusko zřídily specifické vesmírné složky svých ozbrojených sil, jejichž úkolem bylo replikovat některé z amerických orbitálních technologií a nalézt účinné systémy na jejich ničení. Dnes se má zato, že Rusko i Čína provozují poloautonomní orbitální prostředky, které umí špehovat a potenciálně i ničit satelity, které jsou v současné době na oběžné dráze. Už nějaký čas dělá velké starosti americké armádě také čínská hypersonická protilodní střela DF-21D.

Proč je DF-21D takovou hrozbou?

Hypersonická protilodní střela DF-21D se po vypuštění pohybuje po podobném oblouku jako mezikontinentální balistická střela a letí vysoko na nízkou oběžnou dráhu Země. Poté nasadí hypersonický prostředek, který může během řízené sestupné fáze dosáhnout rychlosti až Mach 10. Stávající systémy protiraketové obrany jednoduše nedokážou zachytit cíl pohybující se takovou rychlostí.

Předností střely DF-21D ale není jen její rychlost, největší problém představuje pro americké námořnictvo její dolet. DF-21D má totiž operační dosah přibližně 2 000 kilometrů. Čínská ochranná zóna se rozprostírá tedy asi 1 900 kilometrů od pobřeží. Americké námořnictvo disponuje flotilou letadlových lodí, kdy jedna letadlová loď třídy Nimitz je schopna pojmout až 130 letounů F/A-18 Super Hornet nebo až 90 letadel různých typů. Problémem těchto letadel je jejich relativně krátký dolet. Pokud by tedy tyto letouny měly zasáhnout čínské pobřežní cíle, muselo by americké námořnictvo zaparkovat své letadlové lodě hluboko v zóně střežené systémy DF-21D.

Řešením je zvýšení doletu letadel

Americké námořnictvo v současné době vyvíjí bezpilotní letoun pro doplňování paliva letadel nazvaný MQ-25 Stingray. Do provozu by měl být uveden v roce 2024. Podle Pentagonu by mohly tankovací stroje prodloužit dolet letadel až o 650 kilometrů. Aby letadla mohla podnikat výpady z letadlových lodí umístěných mimo čínskou ochrannou bublinu je to ale pořád takříkajíc na hraně.

Hledání dalších možností

Námořní pěchota USA má za sebou velké úspěchy při vypouštění letounů F-35B z paluby menších letadlových lodí, které jsou právě pro svou malou velikost obtížněji lokalizovatelné. Na pozadí Tichého oceánu jsou nepatrné a na „plný plyn“ se mohou pohybovat rychlostí kolem 65 km/h. Mohli by tedy operovat i v ochranné čínské zóně s menším rizikem zneškodnění. Další možností je vytvoření přistávacích ploch pro letouny F-35B na čínské pevnině. Je ovšem otázka, jak dlouhé by tato letiště měla na čínském území trvání.

V řešení zmíněného problému by mohl být nápomocen také bombardér B-21 Raider společnosti Northrop Grumman. Může být námořnictvu prospěšný tím, že bude létat nad čínským pobřežím a zaměstnávat čínskou obranu a ničit startovací pozice DF-21D. Americké letadlové lodě by se potom mohly přiblížit blíže k pobřeží.

Obecným nepřítelem jsou nakonec také peníze

Americké námořnictvo má zhruba 293 plavidel, přičemž mnoho z nich má být v příštích desetiletích vyřazeno. Aby mohlo držet krok s více než 700člennou čínskou flotilou, potřebuje americké námořnictvo více lodí. A lodě jsou hodně drahé. Armáda USA potřebuje také letadlo s větším doletem. Muselo by mít také dobré krycí vlastnosti, aby přežilo v poctivě hlídaném vzdušném prostoru, ve kterém by operovalo. Takový letoun je reálný. Jeho výroba je ale náročná nejen na technologie, ale také na finance.

Proč vlastně záleží na zdokonalení výzbroje?

Přístup Theodora Roosevelta k diplomacii definovaný úslovím „mluvit tiše a nosit velký klacek“ je velmi trefný. Velká část zahraniční politiky se v době míru skutečně omezuje pouze na pózy a hrozby. Tyto hrozby jsou ale účinné pouze tehdy, když jsou podpořeny skutečnými a prokazatelnými schopnostmi zbraní.

Chtějí-li USA odradit Čínu od války, je ze strategického hlediska nutné, aby na základě posouzení výzbroje bylo jasné, že Amerika v takovém konfliktu zvítězí. V současné chvíli má ale Čína navrch a navrch bude mít tak dlouho, dokud americká armáda nezajistí delší dolet svých letadel. Kdo má víc trumfů, vyhrává. To platí v kartách, ale také ve studené i skutečné válce.

Zdroj: sandboxx.us