Jedovaté peklo. Mise DAVINCI+ bude zkoumat Venuši

Planeta Venuše je fascinující místo. Jako lidstvo se často zaměřujeme na zkoumání vzdálených koutů vesmíru, ale někdy stojí za to připomenout si, co máme přímo pod nosem.

V kosmickém měřítku nabývá pojem „přímo pod nosem“ jiného významu, protože není pochyb o tom, že planeta Venuše je blízko Země, ale o jaké hodnoty se konkrétně jedná? Venuše a Země se nacházejí v nejmenší vzdálenosti 38 milionů kilometrů. Mimochodem, stojí za zmínku, že obě planety jsou v neustálém pohybu (každá se pohybuje po své dráze), takže Venuše je od naší planety nejdále asi 260 milionů kilometrů.

Ať už se na to díváte jakkoli, Venuše s námi prostě sousedí (je to druhá planeta od Slunce a Země je třetí). Bohužel jsme v posledních desetiletích nevěnovali příliš mnoho úsilí poznávání tohoto fascinujícího místa. To se však brzy změní, protože NASA oznámila dvě velké výzkumné mise k Venuši v nadcházejících letech, jak informuje server NASA. Jedním z nich je VERITAS (průzkum z oběžné dráhy) a druhým DAVINCI+.

NASA chce vzbudit zájem mladých lidí o vesmír

Za chvíli přejdeme k popisu samotné mise a neobyčejné, téměř pekelné planety Venuše. Nejprve však musíme vyzdvihnout pozitivní iniciativu Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Vědci se rozhodli povzbudit studenty, aby se podívali do vesmíru.

Venuše je peklo

Ačkoli Venuše sousedí s námi, Zemi se vůbec nepodobá. Proč ne? Podmínky jsou tam nepředstavitelně drsné a mnoho lidí si je může spojovat s opravdovým peklem. Atmosférický tlak je drtivý, téměř stokrát vyšší než na Zemi, a jako by to nestačilo, vítr v horních vrstvách atmosféry může dosahovat rychlosti kolem 400 kilometrů za hodinu.

Samotná atmosféra se skládá převážně z oxidu uhličitého a neprůhledných mraků kyseliny sírové. Teplota na Venuši dosahuje 465 stupňů Celsia, a protože teplota tání olova je 327 stupňů Celsia, je snadné si představit, jak nepříjemná je tato nejžhavější planeta sluneční soustavy.

Druhá planeta od Slunce je zkrátka jedovaté, drtivé místo, které ničí i stroje, jež tam lidé posílají. Jako zajímavý příklad lze uvést přistávací modul sovětské kosmické sondy Venera, který tam dopadl v roce 1982. Přestože bylo zařízení vybaveno speciálními ochrannými materiály, fungovalo asi 127 minut, poté bylo zničeno.

Lidé opět posílají sondy k Venuši. Poslání DAVINCI+

DAVINCI+ je pěkná zkratka pro složitý název: Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble Gases, Chemistry, and Imaging, Plus (Výzkum hluboké atmosféry Venuše pomocí vzácných plynů, chemie a zobrazování). Pokud vše půjde podle plánu, měla by tato sonda americké kosmické agentury odstartovat v roce 2029. Jejím hlavním cílem bude ještě lépe prozkoumat atmosféru Venuše. Velmi zajímavou etapou je bezesporu plánované vysazení speciální sondy přímo do atmosféry pekelné planety. Jednoduše se spustí a současně provede různá měření.

Zdroj: nasa.gov