Jakým směrem se budou ubírat moderní armády 21. století? Hrozí ještě zákopová válka?

Digitalizace moderního bojiště se bude urychlovat v souvislosti se vznikající hrozbou konfliktů a rozsáhlým snižováním počtu aktivního personálu. Ozbrojené síly po celém světě se zaměřují na investice do nejnovějších technologických systémů pro dislokované vojáky, uvádí se na serveru Armytechnology.

Modularita
Modularita zůstává jedním z klíčových konstrukčních principů DSS, přičemž zvýšená složitost operací ve více oblastech a rychlé tempo technologického vývoje zajišťují, že na neustále se měnícím bojišti uspějí pouze jednotky schopné přizpůsobit své vybavení svým potřebám nebo rychle integrovat nové technologie.

Umělá inteligence (AI)
Umělá inteligence je považována za nejdůležitější nově vznikající technologický trend v obranném sektoru, protože bude mít pro obranu mnohostranně využití. Integrace schopností umělé inteligence do celé řady systémů pro vojáky umožní rychlé zpracování taktických a strategických dat, což zlepší reakční dobu a usnadní koordinaci sil při rozsáhlých operacích.

Nástup umělé inteligence má také zásadní dopad na životaschopnost bezpilotních systémů, které velitelům umožní zvýšit smrtelnost a schopnost přežití vojáků. Pomáhá také při rozhodování prostřednictvím týmové spolupráce mezi posádkou a bezpilotním prostředím a zefektivnění schopností velení, řízení, komunikace, počítačů, informací/rozvědky, sledování, zaměřování, akvizice a průzkumu.

• 

Nositelná zařízení a rozšířená realita
S rostoucím propojením válečných operací se nová nositelná zařízení stávají pro důstojníky a vojáky pěchoty nepostradatelná, aby zvýšila jejich situační povědomí a bojovou efektivitu. Nositelná zařízení lze propojit s rádiovými systémy a systémy řízení boje pomocí displejů C2 na hlavě, chytrých zaměřovačů, chytrého zobrazení na zápěstí a bojových informačních displejů velitele. Tato zařízení jsou stále kompaktnější, lehčí a stále častěji integrovaná do postrojů nebo jiných částí výstroje.

Nejnovější vývoj v oblasti technologií rozšířené reality nabízí nové možnosti, jak zlepšit situační povědomí vojáka a jeho reakční časy, jako je například „integrovaný systém vizuálního rozšíření“ (IVAS) vyvinutý společností Microsoft a v současné době zkoušený americkou armádou. Klíčovými výzvami pro jejich širší zavedení však zůstávají velikost, hmotnost, náklady a spotřeba energie.

Bezpilotní systémy
Bezpilotní platformy a systémy se staly nedílnou součástí moderních vojenských operací díky své operační univerzálnosti a schopnosti minimalizovat rizika pro lidskou obsluhu. Nedávný vývoj v oblasti přenosných platforem vytvořil nové příležitosti k rozšíření operačních schopností bezpilotních jednotek, a proto přilákal značné investice ze strany různých vojenských organizací.

Například platformy, jako je Black Hornet Nano, ruční bezpilotní systém (UAS), který může ovládat jediný voják, umožňují pozemním jednotkám shromažďovat a sdílet kritická data se spojeneckými silami v terénu. Potenciální výhody zahrnují zvýšenou palebnou sílu ozbrojených platforem, dodatečnou nosnost pro operace ve vzdálených prostředích a lepší pozorovací schopnosti.

• 

Internet věcí
„Internet vojenských věcí“ (IoMT) je řetězec senzorů, nositelných zařízení a přístrojů, které využívají cloudové sítě a technologie edge computingu k usnadnění sdílení informací mezi spojeneckými silami a zlepšení reakčních časů. Tento trend stojí v popředí koncepce Joint All Domain C2 warfighting, kterou v současné době upravuje americká armáda, přičemž konečným cílem je, aby každý jednotlivý voják fungoval jako „datový uzel“ ve větších, síťově propojených silách. IoMT klade důraz na pojem „propojený voják“ prostřednictvím využití schopností, které jej propojují s různými platformami, jako jsou lodě, letadla, tanky nebo bezpilotní vozidla.

Snížení vedlejších škod
Vlády a průmyslové podniky budou navrhovat zbraně tak, aby způsobily co nejmenší vedlejší škody díky vývoji přesně naváděné munice. Očekává se, že pozemní bojové jednotky budou používat systémy, jako jsou laserem naváděné zbraně a naváděné ruční zbraně. Například společnost Raytheon vyrobila novou miniaturní laserem naváděnou střelu pro speciální jednotky a pěchotu, kterou lze vystřelit ze stávajících granátometů na vzdálenost dvou kilometrů.

Tyto systémy mohou nabídnout schopnost zničit nebo neutralizovat specifické cíle, přičemž způsobí minimální škody na okolních oblastech, jako jsou obytné domy, a zabrání náhodným civilním obětem. Pozemní síly mají povinnost sledovat své akce, protože budou podléhat mezinárodním humanitárním zákonům a jsou odpovědné za legální použití síly v ozbrojeném konfliktu, což by mohlo být spojeno s vedlejšími škodami a možným porušením zákonů, jako je Ženevská úmluva. Takové zbraně mohou být naváděny pomocí senzorů, které mají vojáci u sebe, a tyto senzory jsou nezbytnou součástí budoucí výstroje vojáků.

Zákopová válka typu I. světové už tedy určitě nehrozí. Časy, kdy vojáci proti sobě bojovali s bodáky, je nevratnou minulostí.

Zdroj: army-technology.com