Jak vzniká surová ropa? A proč je její těžba špatná?

V době, kdy světem zmítá energetická krize a ceny pohonných hmot a dalších nákladů prudce rostou, se možná ptáte, odkud se bere vaše energie. Zejména ropa je docela užitečná látka. Podle portálu Statista se jí na celém světě denně spotřebuje něco přes 95 milionů barelů a do roku 2026 by se toto číslo mohlo zvýšit na 104 milionů barelů, píše server Live Science.

Ropa je spolu s uhlím a zemním plynem jedním ze tří hlavních fosilních paliv. Fosilní paliva jsou chemické látky, které vznikají po stlačení a dlouhodobém zahřívání odumřelých zbytků rostlin a živočichů pod povrchem Země. Vysoké teploty a tlaky, které působí na organickou hmotu po delší dobu, vyvolávají chemické změny, jako je dehydratace, která vede ke ztrátě téměř veškerého kyslíku původně přítomného v biomase. Výsledný materiál může být pevný (uhlí), kapalný (ropa) nebo plynný (zemní plyn).

Kde se tedy surová ropa nachází a k čemu ji lze využít?

Surová ropa je hojnější v těch částech světa, kde se před desítkami milionů let nacházely oceány a kde byla dávná organická ložiska pohřbena dostatečně hluboko, aby se materiál „uvařil“ na dostatečně vysokou teplotu a přeměnil se na ropu. Tyto oblasti byly z velké části tropické, protože takové klima usnadňuje růst rostlin. V důsledku kontinentálního posunu však oblasti, které měly tropické podnebí před desítkami tisíc let, nemusí být nutně těmi, které mají nyní.

Zemí s největšími zásobami ropy je Venezuela, která má odhadem 300,9 miliardy barelů. Druhá na seznamu je Saúdská Arábie s přibližně 266,5 miliardami barelů a třetí místo obsadila Kanada s přibližně 169,70 miliardami barelů. V tomto kontextu se barel rovná přibližně 159 litrům. Každý plný barel váží přibližně 136 kilogramů.

• 

Těžba ropy však není jednoduchým úkolem

Než se podaří ropu z ložiska vytěžit, musíme nejdříve najít ložisko. To není jednoduché. Přestože je většina zásobníků poměrně velká. Mají totiž průměr několik kilometrů a tloušťku třeba 50 metrů a nacházejí se zpravidla v hloubce 1 až 12 km. Geofyzici mohou tyto potenciální zásoby vidět pouze tak, že vysílají seismické vlny skrz Zemi. Když se tyto vlny odrážejí od různých vrstev hornin pod zemí, vytvářejí mapu složení hornin. I při použití velmi výkonných počítačů je však obtížné získat absolutní jistotu, že se v podzemí nachází ropa, dokud není vyvrtán vrt a odborníci nemohou identifikovat ropu ve vývrtech.

Vrtná drť jsou kusy materiálu odstraněné z vrtu, který byl vyvrtán hluboko do země. Analýzou těchto úlomků mohou odborníci zaznamenat, co je provrtáno a nakonec určit, zda je přítomna ropa. Vrtání vrtu může trvat mnoho měsíců. V některých případech mohou vrtné projekty stát stovky milionů dolarů a po objevení ropného pole může trvat několik dalších let, než bude plně produktivní.

V místech, jako je Saúdská Arábie nebo Texas, se většina ropy nachází na pevnině, kousek pod zemským povrchem. Čím blíže k povrchu ropa je, tím snadněji se k ní lze provrtat. Vrtání na souši je mnohem méně pracné než vrtání ve vodě. Ropa je neuvěřitelně cenným zdrojem, a to jak z finančního hlediska, tak i z hlediska jejího širokého využití. Po rafinaci ji lze rozdělit na použitelné ropné produkty, jako je benzín, letecké palivo, asfalt a nafta.

Přestože je ropa nesmírně užitečná, její těžba poškozuje planetu. Podle studie zveřejněné v roce 2018 na serveru Science by těžba, doprava a rafinace ropy mohly být zodpovědné až za 40 % všech emisí skleníkových plynů, které pocházejí z dopravních paliv, a za 5 % celkových globálních emisí.

Těžba ropy navíc často poškozuje místní divokou přírodu a životní prostředí

Protože většina ropy má menší hustotu než voda, úniky často plavou na hladině, a tak mohou mít negativní dopad na ptáky, ryby a rostliny. Produkty získané z ropy, pokud by byly vyvinuty pro jiné účely než pro pohonné hmoty, by se však mohly používat, aniž by to mělo tak ničivý dopad na klima.

Ropa je například základní složkou mnoha výrobků denní potřeby, včetně parfémů, krému na boty, vitaminových kapslí a barev. Tyto výrobky se nespalují jako palivo. Jakmile jsou tyto produkty vyrobeny, neprodukují oxid uhličitý, což znamená, že nepřispívají ke změně klimatu. Tyto výrobky většinou nepodléhají biologickému rozkladu, a tak se hromadí v životním prostředí, což může způsobit různé problémy, například hromadění škodlivého mořského odpadu a mikroplastů.

• 

Ropa spolu s dalšími fosilními palivy umožnila rozvoj lidské civilizace od předindustriální doby až tam, kde jsme dnes. Podle něj je však nutná změna. Nemůžeme pokračovat ve využívání ropy způsobem, jakým jsme to dělali posledních 100 let. Měli bychom je vnímat jako odrazový můstek od neindustriální společnosti ke společnosti založené na udržitelných zdrojích. Přišel čas na jejich úplné vyřazení.

Zdroj: livescience.com