Jak používání technologií ovlivňuje mozek dítěte?

Myšlení, schopnost uvažovat, vyvozovat závěry na základě našich zkušeností, znalostí a poznatků, to je to, co nás dělá lidmi a co nám umožnilo komunikovat, tvořit, budovat, postupovat vpřed a stát se civilizovanými. Naše děti jsou v tomto ohledu nesmírně ovlivněny moderními technologiemi. Jejich účinkem na dětský mozek se zabývá Psychologytoday.

Není pochyb o tom, že všechny nové technologie, v čele s internetem, utvářejí způsob našeho myšlení. Nepraktické je, že většina moderních technologií je teprve v plenkách a my zatím nemáme možnost dělat závěry na základě historických studií. Otázka, jak přistupovat k technologiím při výchově dětí logicky zasahuje většinu rodičů.

Existuje stále více výzkumů, podle nichž mohou být technologie pro děti prospěšné a stejně tak není nouze o výzkumy, které tvrdí pravý opak. Na čem se ale více studií shoduje, je fakt, že mozek v budoucnosti se bude od mozku lidí předchozích generací významně lišit.

Dějinný pokrok nelze zastavit a stejně tak platí, že dostupné technologie určují, jak se náš mozek vyvíjí. V historii například příchod knihy způsobil, že čtení podpořilo soustředěnost a představivost našich mozků. Dnes už můžeme jednoznačně říci, že rozvoj internetu posiluje naši schopnost rychle a efektivně vyhledávat informace.

Zda technologie pomáhají, nebo škodí rozvoji dětí, závisí na tom, jaké konkrétní technologie jsou používány a jakým způsobem a s jakou frekvencí jsou používány. Na počátku jejich života mají rodiče ještě jakousi moc diktovat svým dětem vztah k technologiím. Na otázku, jak moc technologie ovlivňují vývoj dítěte, si v tomto ohledu asi nejlépe odpoví sami rodiče. Důležité je znát, co vše používání moderních technologií ovlivňuje.

Pozornost můžete považovat za vstupní bránu k myšlení. Bez ní jsou ostatní aspekty myšlení, konkrétně vnímání, paměť, jazyk, učení, tvořivost, uvažování, řešení problémů a rozhodování, značně oslabeny nebo k nim vůbec nemůže dojít. Schopnost vašich dětí naučit se efektivně a důsledně soustředit vytváří základ pro téměř všechny aspekty jejich růstu a je zásadní pro jejich rozvoj v úspěšné a šťastné lidi.

Bylo zjištěno, že pozornost je velmi tvárná vlastnost a nejpříměji ji ovlivňuje prostředí, ve kterém se dítě pohybuje. Selektivní pozornost lze nalézt v živočišné říši, v níž si různé živočišné druhy vyvíjejí dovednosti zaměřené na pozornost, které jim pomáhají fungovat a přežít. Například vlci, lvi, tygři a další predátoři mají vysoce vyladěnou vizuální pozornost, která jim umožňuje rozpoznat a sledovat kořist. Naproti tomu jejich kořist, včetně jelenů a antilop, má dobře vyvinutou sluchovou pozornost, která jim umožňuje slyšet blížící se predátory. V obou případech se pozornost zvířat vyvinula na základě prostředí, ve kterém žijí.

Totéž platí i pro vývoj člověka. Ať už se jedná o rozpoznávání tváří rodičů u kojenců nebo o pozornost žáků ve třídě. V minulých generacích děti věnovaly značnou část svého času čtení, činnosti, která je málo rozptylovala a vyžadovala intenzivní a trvalou pozornost, představivost a paměť. Nástup televize tuto pozornost změnil, protože dětem nabídl vizuální podněty, roztříštěnou pozornost a malou potřebu představivosti. Pak byl vynalezen internet a děti se dostaly do zcela odlišného prostředí, v němž je, kvůli rozptýlení, nemožné věnovat soustavnou pozornost. Představivost a paměť byly zatlačeny do kouta.

Technologie podmiňují mozek, aby věnoval pozornost informacím zcela jinak než čtení. Je to něco, jako rozdíl mezi potápěním a jízdou na vodním skútru. Čtení knih se podobá potápění, při němž je potápěč ponořen do klidného, vizuálně omezeného, pomalu plynoucího prostředí s malým množstvím rušivých vlivů, a proto se musí úzce soustředit a hluboce přemýšlet o omezeném množství informací, které má k dispozici. Naproti tomu používání internetu se podobá jízdě na vodním skútru, při níž se vodní skútr pohybuje vysokou rychlostí po vodní hladině, je vystaven širokému rozhledu, obklopen mnoha rušivými vlivy a může se jen letmo soustředit na jednu věc.

Studie například prokázaly, že čtení nepřerušovaného textu vede u lidí k lepšímu porozumění, zapamatování a učení než u těch, kteří čtou text plný hypertextových odkazů a reklam. Studie také tvrdí, že lidé, kteří viděli pouze textovou verzi prezentace v Power Pointu, v porovnání s prezentací, která obsahovala i video, považovali prezentaci bez videí za poutavější, informativnější a zábavnější. Jde o zjištění, které je v rozporu s běžnou současnou praxí.

Vystavení technologiím má ale také svá pozitivní hlediska. Výzkumy ukazují, že například videohry a další média na obrazovce zlepšují vizuálně-prostorové schopnosti, zvyšují pozornost, reakční dobu a schopnost rozpoznat detaily. Rozhodně by žádný vědec nepotvrdil, že děti, používající nové technologie hloupnou. Pravdou ale je, že je to dělá jinými. Například všudypřítomné používání internetových vyhledávačů způsobuje, že si děti méně pamatují informace a více si pamatují, kde mají co najít. Vzhledem k tomu, jak snadno lze v dnešní době najít informace, je logické, že pro děti se stává důležitější vědět, kde hledat než něco skutečně vědět. To, že si mozek nemusí uchovávat informace, mu může umožnit, aby se více věnoval zpracování „vyššího řádu“, jako je rozjímání, kritické myšlení a řešení problémů.

Co to všechno znamená pro výchovu vašich dětí? Pointa je, že příliš mnoho času stráveného u obrazovky a ve společnosti IT technologií povede k tomu, že vaše děti budou mít mozek nastavený poněkud jiným způsobem než děti, které čtou, hrají hry a věnují se staré dobré nestrukturované a nápadité zábavě. Zda jde o způsob, který jim zaručí lepší orientaci v současném bláznivém světě je ale velkou otázkou. Odpověď na ni ukáže pravděpodobně budoucnost.

Zdroj: psychologytoday.com