Jaderná zima. Jen zlomek lidí ví, co nastane po jaderné válce

Lidé nejsou dostatečně informováni o možnosti „jaderné zimy“, což je vážné a trvalé poškození životního prostředí, které by mohlo vzniknout v důsledku jaderné války.

Lidé na Zemi nemají dostatečné povědomí o „jaderné zimě“, tedy o potenciálních katastrofálních dlouhodobých důsledcích pro životní prostředí v důsledku jakékoli výměny jaderných hlavic.

Tvrdí to výzkumník, který se podílel na novém průzkumu veřejného mínění provedeném minulý měsíc a zveřejněném 13. února Centrem pro studium existenčních rizik (CSER) při Cambridgeské univerzitě.

Paul Ingram, vedoucí výzkumný pracovník CSER, říká, že – přestože je riziko jaderné výměny kvůli ruské invazi na Ukrajinu nejvyšší za posledních 40 let – to malé povědomí o jaderné zimě mezi veřejností je především pozůstatkem z dob studené války.

Vědecká teorie jaderné zimy předpokládá, že detonace při jaderné výměně vyvrhnou do stratosféry obrovské množství trosek, které až na deset let zablokují velkou část Slunce, což způsobí globální pokles teploty, masovou neúrodu a rozsáhlý hladomor, jak uvádí web Live Science.

V kombinaci s radiačním spadem by v důsledku jaderné války zahynuly další miliony lidí, a to i v případě, že by se nacházeli daleko mimo zónu výbuchu.

„V roce 2023 se ocitáme před větším rizikem jaderného konfliktu, než jaké jsme zažili od počátku osmdesátých let. Přesto se veřejnost jen málo dozvídá nebo diskutuje o nepředstavitelně hrozivých dlouhodobých důsledcích jaderné války pro planetu a globální populaci,“ uvedl Ingram.

„Představy o jaderné zimě jsou převážně přetrvávající kulturní vzpomínkou, jako by šlo o látku z historie, a ne o strašlivé současné riziko.“

„Je samozřejmě nepříjemné uvažovat o rozsáhlých katastrofách, ale je třeba počítat se všemi možnými důsledky, aby se riziko minimalizovalo,“ řekl Ingram.

Všem účastníkům průzkumu byly rovněž předloženy fiktivní mediální zprávy z blízké budoucnosti (datované červencem 2023), které zprostředkovávaly zprávy o jaderných útocích Ruska na Ukrajinu a naopak, aby se zjistila podpora odvetných opatření Západu ve Velké Británii a USA.

V případě ruského jaderného útoku na Ukrajinu podpořila věcnou odvetu méně než pětina dotázaných v obou zemích, přičemž muži častěji než ženy podporovali jadernou odvetu: 20,7 % (USA) a 24,4 % (Velká Británie) mužů oproti 14,1 % (USA) a 16,1 % (Velká Británie) žen.

Zdroj: redakce, cser.ac.uk, livescience.com