Hrozba skrytá pod ledem. Vědci vzkřísili 50 000 let staré viry

Starověké viry, které byly po desítky tisíc let uzavřeny v ledu, mohou i po rozmrazení infikovat moderní organismy. Prokázali to vědci v nové studii, v níž oživili starobylé viry, z nichž nejstarší zůstaly nečinné téměř 50 000 let, jak uvádí web Advanced Science News.

Ve stále rychleji tajícím permafrostu lze nalézt mnoho neobvyklých živočichů. Pozornost přitahují především dobře zachovalé pozůstatky dnes již vyhynulých druhů. V letech 2017 a 2018 byla v Jakutsku nalezena mláďata jeskynních lvů a dříve ve stejné oblasti dobře zachovalý nosorožec srstnatý.

Pod ledem se však skrývají i některé rozhodně méně přátelské organismy, a to viry. A co hůř, jak se ukazuje, ani tisíce let pobytu v mrazu jim nijak zvlášť neuškodily, protože mohou organismy stále infikovat. Vědci to otestovali tak, že vzkřísili dávné viry a konfrontovali je s moderními amébami. V současné době není jasné, zda tyto prastaré viry mohou infikovat zvířata nebo člověka, ale vědci zdůrazňují, že potenciálně představují riziko pro veřejné zdraví. Popis a výsledky studie vyšly v časopise Viruses.

Hrozba skrytá pod ledem

Permafrost neboli věčný mráz je skutečně pokladnicí potenciálních neobvyklých nálezů. V poslední době byly díky jeho konzervačním schopnostem nalezeny desítky zástupců dávno mrtvých druhů. V určitých situacích se však může ukázat, že to, co se v permafrostu najde, je pro aktuálně žijící organismy nebezpečné, dokonce i pro člověka. Stačí zde zmínit například bakterie, včetně těch, které jsou zodpovědné za infekce antraxu, které se mohou na Sibiři uvolnit, jak píše server Phys.

Globální oteplování bohužel postupuje. A jeho přímým důsledkem je, že se rozsah tání věčně zmrzlé půdy zvětšuje a tento proces se zrychluje. To potenciálně umožňuje únik stále většího počtu mikrobů, které jsou nebezpečné i pro člověka. Někteří vědci se dokonce domnívají, že některé z těchto mikrobů mohou mít pandemický potenciál.

Virus z doby před téměř 50 000 lety

Někdy však k vyvolání takové potenciální hrozby přispívají sami lidé. Nedávno vědci učinili další objev. Ze sibiřského permafrostu zde totiž vynesli na povrch viry, které zde přebývaly odhadem 50 000 let. Ještě více šokující však je, že po jejich oživení se ukázalo, že jsou stále schopné být infekční. Podařilo se jim to ve vztahu k jednobuněčným amébám. Ze zřejmých důvodů to může vyvolat obavy o veřejné zdraví, pokud by se takové viry nějak vymkly kontrole.

Stáří nalezených virů se pohybovalo od 27 000 do celých 48 500 let, což z nich činí zdaleka nejstarší viry, které kdy byly vzkříšeny. Mezi všemi nalezenými viry se vědcům podařilo identifikovat až 13 typů virů. Byly nalezeny na různých místech. Některé z nich přežily ukryté ve vlně mamutů, zatímco jiné přežily do dnešních dnů ve zmrzlých vnitřnostech sibiřského vlka.

Vědci však narazili na stopy mnoha dalších virů. Pokud tedy přežily ty, které mohou nakazit améby, mohlo by to znamenat, že někde potenciálně existují další, připravené infikovat přinejmenším člověka, pokud by byly vytaženy a uvolněny. Zatím však zůstává záhadou, jaký vliv by na viry z doby před tisíciletími mělo současné UV záření, světlo, hladina kyslíku v atmosféře nebo teplota. Nicméně se zdá, že s postupujícím globálním oteplováním se míra ohrožení zvyšuje.

Zdroj: redakce, mdpi.com, phys.org, advancedsciencenews.com