Grom, Piorun a Grzmot. Polsko vyrábí nejlepší protiletadlové rakety na světě

Válka na Ukrajině přinesla polským zbraním mezinárodní proslulost. Kromě všeobecně oceňované kanónové houfnice Krab jsou uznávány také polské přenosné protiletadlové komplety Piorun. Odkud se tyto zbraně vůbec vzaly a jak se Polsko dostalo do úzké skupiny výrobců nejlepších MANPADS na světě?

MANPADS, přenosný systém protivzdušné obrany, je převratná zbraň, která dává jednotlivým vojákům do rukou účinný nástroj obrany proti protivníkovi, proti kterému byli dříve téměř bezmocní. Máme namysli letadlům a vrtulníkům.

Průkopnické práce na vývoji takové zbraně provedli Němci již za druhé světové války, ale první funkční MANPADS – americký FIM-43 Redeye, byl uveden do služby až o více než 20 let později.

Od té doby se MANPADS staly trvalou součástí výzbroje vojáků z mnoha zemí světa. Vzniklo několik hlavních vývojových linií těchto zbraní. Spojené státy vyvíjejí střely Redeye/Stinger, Velká Británie střely Blowpipe, Javelin (shoda názvu s protitankovou střelou je zde náhodná), Starburst a nyní Starstreak, Francie střely Mistral, Švédsko střely RBS-70, RBS-90 a Rusko střely Arrow a Needle.

Na počátku byly komplety 9K32 Strela-2

Na tomto pozadí se úspěchy polského obranného sektoru mohou zdát poněkud skromné, ale první z polských MANPADS byl Grom. Ten se ukázal jako zbraň světové úrovně. Práce na něm byly zahájeny počátkem 90. let 20. století v závodě MESKO ve Skaržské Kamienné.

Polská společnost již měla určité zkušenosti s výrobou MANPADS. Pro Varšavskou smlouvu a na export se vyráběly sovětské stavebnice 9K32 Strela-2, ale bez klíčových komponentů, tedy bez bojových hlavic, naváděcích systémů a motorů. Tuto technologii Rusové velmi pečlivě střežili a odmítali ji předat nebo prodat dokonce i spojenci, kterým bylo v té době Polsko, jak uvádí web Army Recogniton.

Na základě svých zkušeností se společnost MESKO (ve spolupráci s přibližně 40 různými polskými společnostmi a vědeckými centry) ujala práce na konstrukci kompletně polské protiletadlové střely.

Z Grom-I na Grom

První Grom, neboli Grom-I byl vyvinut v roce 1995 a vycházel z řešení sovětské stavebnice 9K38 Igla. Jeho vývoj umožnil shromáždit znalosti a zkušenosti potřebné k výrobě zařízení založeného výhradně na domácích řešeních.

Takovou zbraní byl Grom, zdokonalený do konce 20. století, již bez písmene navíc ve svém názvu. Byl zcela polský, s domácí bojovou hlavicí a naváděcím systémem.

Střela Grom – tajemství účinnosti

Jedním z klíčových vylepšení, které zavedli polští inženýři, byl systém chlazení tepelného detektoru – bezprostředně před odpálením rakety byl ochlazen na -196 stupňů Celsia, což zajistilo jeho velmi vysokou účinnost a necitlivost na rušení nebo povětrnostní podmínky.

Poláci také vyvinuli logiku systému MANPADS: operátor se rozhodne, zda bude střílet na přilétající nebo vzdálený cíl, a software vypočítá optimální bod setkání střely a cíle. Těsně před samotným zásahem software opět změní bod, ve kterém má Grom zasáhnout. Cílem je, aby střela nezasáhla nejžhavější viditelný prvek, trysky motoru, ale motor samotný.

Díky tomuto řešení je polská střela navzdory své relativně malé a lehké hlavici velmi účinná. To se ukázalo během války v Gruzii v roce 2008. Z 12 tehdy vypuštěných Gromů jich devět zasáhlo cíl.

Navíc to byla jediná střela, kterou Rusové během konfliktu nedokázali vyřadit z provozu. Grom se nenechal zmást tepelnými nástrahami a vždy útočil na letoun, nikoli na světlice, které vrhal.

Slavný Piorun

V letech 2010 až 2015 byl model Grom modernizován a výsledkem této modernizace je model Grom-M, známý spíše jako Piorun. Střela má delší dolet, umožňuje detekovat cíl z větší vzdálenosti, může operovat v noci a je odolnější proti rušení. Důležitým prvkem je také systém ověřování, díky němuž je například Blesk ukořistěný nepřítelem pro něj nepoužitelný.

Lepší výkony modelu Piorun jsou mimo jiné důsledkem nového motoru poháněného kaloričtějším palivem. Většího dosahu detekce cíle bylo dosaženo díky novým zaměřovačům a přidání lišty, která umožňuje montáž dalšího zaměřovače.

Další důležitou změnou bylo použití bezkontaktního zapalovače, díky němuž může Piorun bojovat proti menším cílům, jako jsou bezpilotní letouny nebo řízené střely, mnohem účinněji než Grom, jak uvádí server Military Today.

K detonaci pak nedochází po zásahu cíle, ale v jeho blízkosti, což při hmotnosti hlavice zvýšené na 2 kg obvykle stačí ke zničení napadeného objektu. Změnilo se také chladicí médium. Dusík používaný v přístroji Grom byl nahrazen argonem, který chladí fotodiodu se čtyřnásobnou citlivostí než dříve.

Grzmot je nástupcem Piorunu

Grom-M prokázal svou účinnost během války na Ukrajině a jeho sláva jako zabijáka ruského letectva přinesla vlnu zahraničních objednávek. Tato střela však není posledním slovem závodu Mesko, kde se již pracuje na její další verzi – střele s názvem Grzmot (česky Hrom), která by měla být připravena ke zkouškám přibližně za 18 měsíců.

Nové střely, stejně jako současné Pioruny, budou používány nejen ve verzích s jedním odpalovacím zařízením na rameni, ale i jako součást různých protiletadlových systémů velmi krátkého dosahu.

Patří k nim nejnižší vrstva „Štítu Polska“, jak se nazývá vícevrstvá protiletadlová obrana naší země, která se v současnosti buduje. Tvoří ji mimo jiné systémy Poprad nebo Pilica (a také Pilica+ nebo Pilica 2+, jak se předběžně nazývá verze, která bude vybavena raketami Grzmot), které obsahují protiletadlové rakety vyvinuté v Polsku.

Zdroj: redakce – autorský článek, armyrecognition.com, military-today.com, Wikipedia, zbiam.pl