Fotografie neexistujících lidí vytvořené AI jsou tak dokonalé, že nelze poznat rozdíl od skutečného člověka. Tento projekt vám pomůže generovat nové tváře

, ,

Nedávný pokrok v oblasti umělé inteligence (AI) znamená, že syntetické obličeje nyní vypadají stejně reálně jako ty skutečné. Fotografie neexistujících lidí vytvořené pomocí AI jsou tak dokonalé, že nepoznáte rozdíl od skutečného člověka

Možná jste narazili na web ThisPersonDoesNotExist.com. Opakovanou návštěvou stránky si můžete vygenerovat neomezený počet obrázků tváří, z nichž žádná nepatří skutečnému člověku. Místo toho jsou tyto syntetické obličeje vytvářeny algoritmem umělé inteligence známým jako „generativní adverzní síť“. Ta se skládá ze dvou neuronových sítí – v podstatě počítačových modelů inspirovaných tím, jak jsou propojeny neurony v mozku.

Tyto sítě mezi sebou soutěží. Jedna generuje nové věrohodné obrazy (v tomto případě obličeje), zatímco druhá se snaží rozlišit skutečné obrazy od falešných. Prostřednictvím smyčky zpětné vazby se generátor učí vytvářet stále přesvědčivější obrazy.

Výzkumníci zjistili, že lidé, kterým byly ukázány syntetické obličeje smíchané se skutečnými, mají problém je rozlišit. Podle jedné studie účastníci klasifikovali tváře správně pouze ve 48,2 % případů. Syntetické tváře také hodnotili jako důvěryhodnější než skutečné. Jiná studie zjistila, že syntetické obličeje byly hodnoceny jako skutečnější než fotografie skutečných obličejů.

Výsledky z jednoho EEG testu (EEG zaznamenává elektrickou aktivitu mozku prostřednictvím elektrod připevněných k pokožce hlavy) podle webu Techxplore ukázaly, že mozková aktivita se liší, když se lidé dívají na skutečné a syntetické tváře. Tento rozdíl byl patrný přibližně 170 milisekund poté, co se tváře poprvé objevily na obrazovce. Tato složka elektrického signálu N170, jak je známo, je citlivá na konfiguraci obličejů (tj. na rozložení a vzdálenosti mezi rysy obličeje). Jedním z vysvětlení tedy může být, že syntetické tváře byly vnímány jako jemně odlišné od skutečných tváří, pokud jde o vzdálenosti mezi rysy, jako jsou oči, nos a ústa.

Tyto výsledky naznačují, že existuje rozdíl mezi tím, jak se chováme, a tím, co náš mozek „ví“. Na jedné straně účastníci nedokázali vědomě rozeznat syntetické tváře od skutečných, ale na druhé straně jejich mozky dokázaly rozpoznat rozdíl, což odhalila aktivita jejich EEG.

zdroj: Techxplore, ThisPersonDoesNotExist.com, studie

Diskuze Vstoupit do diskuze