Menu
zdroj

Evropská vesmírná agentura a NASA daly zelenou projektu LISA. Má detekovat vlnění časoprostoru

, ,

Evropská vesmírná agentura a NASA daly zelenou projektu LISA (Laser Interferometer Space Antenna) – obřímu vesmírnému detektoru gravitačních vln, který má detekovat vlnění časoprostoru způsobené srážkami obrovských černých děr v centrech galaxií s jinými hmotnými objekty.

Detektor se bude skládat ze tří kosmických sond, které se budou vznášet 2,5 milionu kilometrů od sebe a vytvoří trojúhelník laserového světla, který dokáže detekovat deformace v prostoru způsobené vesmírem otřásajícími nárazy neutronových hvězd a černých děr.

Interferometr pracuje na stejných principech jako stávající pozemní experiment LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory), který v roce 2015 poprvé detekoval gravitační vlny. Milionkrát zvětšené měřítko experimentu LISA mu však umožní detekovat gravitační vlny o nižších frekvencích a odhalit tak kosmické havárie, které jsou v současnosti pro LIGO nedostupné.

Gravitační vlny jsou rázové vlny vznikající v časoprostoru při srážce dvou extrémně hustých objektů – jako jsou neutronové hvězdy nebo černé díry.

Když gravitační vlna dorazí k našim kosmickým břehům, laser v jednom rameni detektoru LIGO upozorní na přítomnost vlny. Ale nepatrné měřítko této deformace (často o velikosti několika tisícin protonu nebo neutronu) znamená, že detektory musí být neuvěřitelně citlivé – a čím delší tyto detektory jsou, tím jsou citlivější, uvádí portál Live Science.

V souhvězdí tří kosmických sond LISA, jejichž stavba začne v roce 2025, budou umístěny tři zlatoplatinové krychle velikosti Rubikovy kostky, které si budou navzájem vypalovat laserové paprsky do teleskopů vzdálených miliony kilometrů.

Vzhledem k tomu, že družice sledují Zemi na její oběžné dráze kolem Slunce, budou jakákoli nepatrná narušení délky dráhy mezi nimi zaznamenána agenturou LISA a odeslána vědcům. Vědci pak budou moci na základě přesných změn jednotlivých paprsků zjisit, odkud gravitační poruchy pocházejí, a nasměrovat na ně optické dalekohledy pro další výzkum. A protože gravitační vlnění vzniká ještě předtím, než se supertěžké astronomické objekty dotknou, poskytne LISA vědcům několik měsíců dopředu varování, než bude srážka viditelná optickými teleskopy.

Bezprecedentní citlivost detektoru rovněž otevře okno k některým z nejslabších vlnění pocházejících z událostí následků Velkého třesku, a prozkoumá některé z největších a nejnaléhavějších otázek kosmologie.

Dalekohled, který vznikl v rámci spolupráce ESA, NASA a mezinárodních vědců, bude vynesen k nebi na palubě rakety Ariane 3 v roce 2035.

zdroj: Live Science

Diskuze Vstoupit do diskuze

Doporučené články