Do Evropy se vracejí křižníky. Německo bude mít děsivou flotilu třídy F127

Křižníky si mají najít cestu zpět do flotil evropských námořnictev. Německo nedávno potvrdilo plány na šest lodí této třídy, Itálie pokračuje ve svém programu a počáteční plánování Spojeného království na nástupce torpédoborců Type-45 Královského námořnictva naznačuje, že i ono by mohlo následovat tento příklad. V jistém smyslu Evropa dohání hlavní námořnictva v Tichomoří, která tyto lodě zavádějí, jak píše server Military Balance. Největším provozovatelem křižníků na světě zůstávají Spojené státy, na druhém místě je nyní Čína.

Od roku 1991, kdy Francie vyřadila z provozu loď Colbert z padesátých let (ale značně upravenou), žádný západoevropský stát neprovozuje velká plavidla protivzdušné obrany (AAW) třídy křižníků, které jsou ve Vojenské bilanci definovány jako lodě s výtlakem 9 750 tun a více. Nicméně několik iniciativ, které v současné době probíhají, znamená, že by se mohly objevit nejméně tři nové třídy těchto lodí. Mezi tyto programy patří italský projekt DDX, německé plány na hladinový bitevník F127 a britské úvahy o takzvaném Type-83, který má nahradit torpédoborce Type-45.

Na pozadí toho stojí skutečnost, že evropské námořnictvo se přeorientovává na požadavky špičkové námořní války, která vyžaduje zvýšenou schopnost vedení boje na hladině spolu se zdokonalenou protivzdušnou obranou, včetně obrany proti balistickým a řízeným střelám. To znamená větší poptávku po raketách země-vzduch a silech pro jejich vertikální odpalovací systémy. Jedním z důsledků rostoucího vnímání hrozeb je tedy to, že u nových tříd lodí se plánovaný počet vertikálních šachet VLS oproti současným plavidlům zvýší, což bude více odpovídat některým typům lodí ve službě námořnictva Číny a USA, jakož i ostatních velkých tichomořských flotil.

Z hlediska stavby lodí však velký počet vertikálních šachet VLS vyžaduje značný prostor na palubě a vnitřní objem a tyto nároky jsou umocněny požadavky na nezbytné podpůrné technické systémy, jako jsou velké, vysoko umístěné radary pro rozšíření detekčního horizontu, zejména pro boj s hrozbami na moři.

Německý program F127 potenciálně není daleko, první lodě by měly dorazit v roce 2032. Berlín si však stanovil mimořádně ambiciózní cíl pořídit jich do roku 2035 šest. Tato plavidla mají nahradit tři lodě AAW třídy Sachsen, což znamená, že počet trupů pro tuto konkrétní schopnost se zdvojnásobí. Ačkoli konečná objednávka lodí ještě nebyla zadána, návrh hlavního dodavatele TKMS z minulého měsíce již ukazuje základní směr ambicí: 12 000 tun výtlaku při plném zatížení a nejméně 64 článků vertikálních šachet. Kromě toho se objevily zprávy, že námořnictvo chce, aby návrh F127 zahrnoval americký bojový systém Aegis. Druhý významný program nových německých hladinových bojových lodí, projekt F126 nových víceúčelových válečných lodí, které mají nahradit současnou třídu Brandenburg, se také nebezpečně blíží hranici křižníků, což zvyšuje zřetelnou možnost, že v druhé polovině roku 2030 by inventář německého námořnictva mohly tvořit převážně křižníky.

Existují obavy, že tyto ambice by mohly vyústit v příliš velké, příliš drahé a příliš mnoho vajec v jednom košíku. Jednotkové náklady na tyto schopnosti budou jistě značné. Tyto programy se navíc vyvíjejí v době, kdy se stále více prosazují myšlenky přechodu na větší počet menších platforem, které by zvýšily flexibilitu a schopnost přežití. Potopení vlajkové lodi ruské černomořské flotily Moskva v dubnu 2022 dalo těmto obavám nový impuls.

Zdroj: redakce, iiss.org