Děsivý pohled na vrak Titanicu. Čekalo se na to téměř 40 let

Záběry, které na YouTube zveřejnil Oceánografický ústav ve Woods Hole (WHOI), nelze minout. Dlouhé, téměř 1,5hodinové záběry pocházejí z roku 1986 a dosud nikdy nebyly zveřejněny, jak píše server Science Alert. Je to kus historie.

Na palubě bylo více než 2 000 cestujících, z nichž 1 500 přišlo o život během tragické plavby v roce 1912, která začala v Southamptonu. Titanic je dnes již legendární transatlantický parník, který každoročně doslova mizí ze dna Atlantiku.

Ničivé podmínky v hloubce kolem 4 km jsou pro loď neúprosné, proto stojí za to ocenit dosud nezveřejněné záběry, které byly pořízeny během expedice WHOI před téměř 40 lety. Video neobsahuje žádný komentář, nebylo sestříháno a umožní vám „vžít se“ do příběhu Titaniku.

Sestup z vraku Titanicu více než 70 let po jeho potopení

Expedice organizovaná potápěči z WHOI a Národního oceánografického institutu ve Francii se uskutečnila začátkem září 1985, více než 70 let po tragické plavbě Titaniku. Další sestup do vraku se uskutečnil o rok později, kdy se rozhodli potápět s kamerami. Vědci použili batyskaf DSV Alvin, který byl denně používán pro výzkumné a záchranné práce na WHOI. Ke spolupráci s malým podmořským vozidlem bylo použito dálkově ovládané plavidlo Jason Junior a oba stroje byly propojeny téměř 100 metrů dlouhým kabelem.

Záběry jsou o to důležitější pro zájemce o historii Titaniku, že jde vlastně o první záběry (navíc tak dlouhé, téměř 1,5 hodiny), které byly pořízeny poté, co kamery dosáhly vraku lodi. Až dosud nebyl film 37 let veřejně dostupný.

Děsivý pohled

Robert Ballard, který byl jedním z účastníků expedice k vraku Titaniku, tvrdí, že ten pohled byl děsivý. To bylo způsobeno tím, že si uvědomil, jak velkou stavbou luxusní zaoceánský parník v té době byl. „Vzrušení umocňovaly boty, které po sobě cestující zanechali. Nic jiného. Lidská těla a kosti chyběly, ale přesto to vypadalo, jako by se na nás lidé dívali,“ dodává Ballard.

O expedici hovořil také inženýr WHOI Andy Bowen, který si povšiml obtíží, jimž vědci čelili. „Největší výzvou je odlehlost a hloubka. Teplota vody se blíží bodu mrazu a kvůli převládajícímu tlaku může dojít k poruše zařízení.“ Batyskaf se s výzvou vyrovnal a dodal historické záběry, které si nyní můžeme poprvé prohlédnout celé, po necelých čtyřiceti letech čekání.

Zdroj: redakce, sciencealert.com