Čínská společnost vyvinula novou jadernou baterii, která by mohla udržet telefon v provozu 50 let bez nabíjení

Společnost Betavolt Technology tvrdí, že se jí podařilo úspěšně miniaturizovat atomové baterie, které mají rozměry menší než mince 15 x 15 x 5 mm. Kompaktní baterie využívá 63 jaderných izotopů k výrobě 100 mikrowattů a napětí 3 V elektrické energie prostřednictvím procesu radioaktivního rozpadu, píše portál Techradar.

Baterie je v současné době ve fázi pilotního testování a společnost Betavolt plánuje jejich sériovou výrobu pro komerční zařízení, jako jsou telefony a drony, ale také uvádí, že jaderné baterie by mohly být použity pro letecká zařízení, umělou inteligenci, lékařská zařízení, pokročilé senzory a mikroroboty. Společnost se sídlem v Pekingu tvrdí, že se inspirovala zařízeními, jako jsou kardiostimulátory a satelity.

Společnost Betavolt plánuje do roku 2025 vylepšit svou technologii tak, aby mohla vyrábět baterie o výkonu 1 wattu. A přestože má před sebou ještě kus cesty, zdá se, že společnost je přesvědčena o tom, že vývoj je daleko před evropskými a americkými vědeckovýzkumnými institucemi a podniky.

Tato technologie by mohla způsobit revoluci v elektronice tím, že zcela odstraní potřebu nabíječek nebo přenosných powerbank a vytvoří zařízení, která budou fungovat nepřetržitě a jejichž baterie nebudou v průběhu nabíjecích cyklů degradovat z hlediska kapacity a životnosti tak, jako je tomu u li-ion baterií.

Mohlo by se dokonce ukázat, že je i bezpečnější, protože společnost Betavolt uvádí, že baterie BV100 se nevznítí ani nevybuchne v reakci na proražení nebo dokonce výstřel, na rozdíl od některých současných baterií, které mohou být nebezpečné, pokud jsou poškozeny nebo vystaveny vysokým teplotám.

Taková neomezená energie by mohla zajistit nepřetržitě létající drony, neustále běžící telefony a elektromobily, které není třeba dobíjet.

Jak funguje radioaktivní baterie společnosti Betavolt
K vytvoření radioaktivní baterie použili vědci společnosti Betavolt jako zdroj energie nikl-63, což je radiační prvek, a jako měniče energie pak diamantové polovodiče.

Tým vyvinul monokrystalický diamantový polovodič o tloušťce pouhých 10 mikronů a poté mezi dva diamantové polovodičové měniče umístil plát niklu-63 o tloušťce 2 mikrony.

Rozpadová energie radioaktivního zdroje se pak přemění na elektrický proud.

Společnost Betavolt tvrdí, že výhodou jejích baterií pro atomovou energii je jejich nízká hmotnost, dlouhá životnost a vysoká hustota energie, přičemž mohou normálně pracovat při extrémních teplotách od -60 do 120 stupňů Celsia.

Díky modulární konstrukci by bylo možné propojit více atomových baterií a získat tak vyšší energetický výkon, který by mohl napájet například automobilovou techniku nebo systémy umělé inteligence.

Toxická pověst
Většina lidí by pochopitelně nechtěla nosit jaderný materiál v kapse – zejména ne diváci fantastického, ale mrazivého seriálu HBO Černobyl. Mnozí by mohli váhat s přijetím širokého používání jaderných baterií kvůli negativním konotacím jaderných tragédií, jako byla černobylská katastrofa v roce 1986 nebo havárie jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011.

Společnost Betavolt se však zabývala i obavami z radiace a uvedla, že baterie je bezpečná, protože nemá žádné vnější záření a je vhodná pro použití v lékařských přístrojích uvnitř lidského těla, jako jsou kardiostimulátory a kochleární implantáty.

Společnost Betavolt uvádí, že po rozpadu se z 63 jaderných izotopů stane měď, která by nebyla radioaktivní a nezpůsobila by žádné ohrožení životního prostředí.

Ačkoli to zní jako něco ze sci-fi z 50. let minulého století, tato technologie by mohla změnit tvář elektroniky tím, že poskytne bezdrátová, vždy zapnutá zařízení, která by mohla být zaklínadlem nové revoluce ve využívání jaderné energie.

Zdroj: Techradar

Diskuze Vstoupit do diskuze