Čína experimentuje s těžkým dělostřelectvem. Chce větší ráže
Jedním z nejviditelnějších výsledků rusko-ukrajinské války je renesance dělostřelectva. Ozbrojené síly široko daleko se opět zaměřily na „královnu bojišť“. Navzdory mírové rétorice Čína neudělala stejnou chybu jako Západ a v posledních třech desetiletích soustavně investovala do vývoje dělostřelectva, hlavňového i raketového. Ale zřejmě v důsledku zkušeností z Ukrajiny začal někdo v Pekingu uvažovat o dělech větší ráže než 155 milimetrů, jak píše server Defence One.
Letos v březnu zveřejnila čínská agentura pro vojenské zakázky na svých internetových stránkách oznámení o zadání zakázky na testování děla ráže 203 milimetrů. Oznámení bylo následující měsíc odstraněno, ale na internetu se nic neztratilo. Informace jsou velmi kusé, i když se rýsuje zajímavý obrázek. Testy se mají týkat 85kilogramových střel, které se pohybují rychlostí 920 metrů za sekundu. Zkoušky mají zahrnovat také průbojnost, a přestože není uvedeno, o jaké cíle se jedná, lze spekulovat, že jde o opevněné cíle.
Projekt má samozřejmě pod kontrolou Čínská lidová osvobozenecká armáda, ale nikoliv pozemní vojsko, jak by se dalo očekávat, nýbrž Síly strategické podpory (SWS), které byly zřízeny 31. prosince 2015. Navzdory zdání to není až tak zvláštní. Přestože SWS odpovídají za operace v nových oblastech kyberprostoru, vesmíru a elektromagnetického spektra, z titulu své „futuristické“ povahy dohlížejí na řadu výzkumných center a perspektivních projektů, v čele s vývojem hypersonických zbraní.
Proč 203 milimetrů?
Původně Čína používala sovětské kalibry, ale se zhoršením vztahů s Moskvou a následným sblížením se Spojenými státy a jejich spojenci došlo k přechodu na západní kalibry. U dělostřelectva to znamenalo přechod ze 152 milimetrů na 155 milimetrů. Zajímavé je, že ráže 122 milimetrů byla zachována. Byl to výsledek stejných faktorů, které zajistily pokračování kariéry lehkých tanků. Tažná a samohybná děla ráže 155 milimetrů jsou často příliš velká a těžká na to, aby mohla volně operovat v obtížném terénu, o který Čína nemá nouzi.
Ráže 105 milimetrů byla zřejmě považována za příliš malou pro podpůrné dělostřelectvo. Nástup ráže 155 milimetrů situaci změnil, ale staré zvyky odumírají dlouho, výměna vybavení trvá dlouho a ráže 122 milimetrů je zřejmě považována za užitečnou a účinnou stále.
Je zajímavé, že těžší ráže nebyly v Číně přijaty. To však není až tak překvapivé. Po skončení studené války došlo k všeobecnému odklonu od ráží větších než 152/155 milimetrů. Z tohoto trendu se vymanilo Rusko, které modernizovalo svá samohybná děla Pion ráže 203 milimetrů na standard 2S7M Malek, a několik spojenců USA, kteří si ponechali samohybná děla M110 stejné ráže. Ve východní Asii k nim patřily Tchaj-wan a Japonsko.
Důvody odklonu od těžkého dělostřelectva byly různé. Původně bylo jedním z jeho důležitějších úkolů vedení protibaterijní palby z prostoru mimo dostřel nepřátelského dělostřelectva. S nástupem raket s raketovým pohonem, pokrokem ve vývoji hnacích náplní a prodloužením hlavní děl ráže 155 milimetrů však tento přínos zmizel. Podívejme se na výkony při střelbě raketovými střelami. S takovou municí má houfnice 2S7M dostřel 47 kilometrů, M110 30 kilometrů, PzH2000 67 kilometrů a K9 54 kilometrů. Munice ráže 155 milimetrů je navíc levnější a vyřazení jiných ráží usnadňuje logistiku. K tomu je třeba připočíst nižší rychlost střelby.
Na druhou stranu nespornou výhodou ráže 203 milimetrů zůstala hmotnost střely téměř 100 kilogramů, což je dvakrát více než u munice ráže 155 milimetrů. Tato výhoda se projevila během rusko-ukrajinské války, zejména při bojích ve městech a při šturmování opevněných pozic. Těžší náboj dává větší šanci rychleji zlikvidovat opevnění nebo budovy a v nich se ukrývající nepřátelské vojáky. Z tohoto důvodu obě strany používají různé verze 2S7 a Rusové dokonce vyřadili ze skladů samohybné minomety 2S4 Tulipan ráže 240 milimetrů, které mimochodem nikdy nebyly zcela vyřazeny ze služby.
Že by se tedy velení čínské armády tváří v tvář možným městským bojům na Tchaj-wanu rozhodlo poskytnout vojákům kladivo dláždící cestu skrz budovy a opevnění? To by bylo nejlogičtější vysvětlení. I kdyby byly zkoušky děla ráže 203 milimetrů úspěšné, neznamená to, že bude přijato do výzbroje. Koneckonců to není poprvé, co čínská armáda s takovou zbraní experimentuje.
Zdroj: redakce – autorský text, web.archive.org, defenceone.com
