Československá ZH-29 byla jedna z prvních samonabíjecích pušek na světě a zároveň jediná armádní puška předválečného Československa, která se dočkala sériové výroby

Česká puška ZH29 je pečlivě provedeným příkladem rané konstrukce poloautomatické pušky. Byla jednou z prvních na světě. Vyrobena byla v době před druhou světovou válkou, kdy se výrobě zbraní věnovala velká péče, píše web Forgotten Weapons. Byla to jediná armádní puška předválečného Československa, která se dočkala sériové výroby.

Jediné vyražené díly na pušce jsou pažba, tělo zásobníku a podlahová deska zásobníku – vše ostatní jsou strojově opracované díly. To se bohužel promítlo do ceny pušky, což pomáhá vysvětlit její omezený obchodní úspěch. Byla nabízena k prodeji ve verzích ráže 7,92, 7,62, 7 a 6,5 mm, ale jediné významné zakázky byly z Etiopie (Habeše, jak se tehdy říkalo) a Číny.

Puška ZH29 měla několik i na dnešní poměry neobvyklých vlastností. Uzamčení závěru bylo zcela neobvykle řešeno horizontálně sklopným závorníkem, který se opíral o výstupek na levé straně pouzdra závěru. Aby se snížilo negativní působení sil při výstřelu na dno nábojnice a závěr byla hlaveň vychýlena o 1° doprava oproti pouzdru závěru. Kvůli vychýlení hlavně vůči pouzdru závěru musela být muška vyosena doprava mimo osu hlavně a hledí zase doleva.

Zbraň fungovala na principu odběru prachových plynů, které byly vedeny na píst, pevně spojený s nosičem závorníku.

Dalším zajímavým, ale drahým prvkem byl záchyt zásobníku. Stejně jako většina tehdejších zásobníků se i zásobník ZH29 uzamykal pomocí přední hrany a zadní západky. Přední hrana však byla držena na místě dvěma odpruženými kusy, takže nové zásobníky bylo možné zasunout přímo do zásobníkové šachty.

Běžně se puška dodávala s pětiraným nebo desetiraným zásobníkem, ale byla schopná pojmout i 20 raný zásobník ze ZB 26. Střelivo bylo možné do zbraně doplňovat z nábojových pásků. Zbraň byla vybavena střeleckou pohotovostí, která se vypouštěla stisknutím spouště po doplnění střeliva. Všechny verze zbraně byly vybaveny děleným předpažbím, jehož přední část byla tvořena duralovým krytem a všechny verze bylo možné osadit bodákem vz. 24.

Zdroj: Forgotten Weapons; Wikipedia