Česká firma testuje autonomně řízené vytápění vozovky. Materiál může vytápět cesty před námrazou
Fakulta stavební Vysokého učení technického v Brně ve spolupráci s firmou Betosan vyvíjí nový typ stavebního materiálu, který by se s pomocí umělé inteligence a internetového připojení mohl podle potřeby zahřívat a zabránit tak vzniku závějí či námrazy na mostech, cestách, zastávkách MHD nebo letištních plochách. Velkou výhodou tohoto systému je, že by měl být schopen pracovat automaticky, bez zásahu člověka, a navíc není třeba do asfaltu vkládat žádné odporové topné dráty.
Podrobnosti o konkrétním složení nového materiálu výzkumný a vývojový tým tají, ale v rozhovoru pro Český rozhlas autoři prozradili několik zajímavostí. Základem novinky jsou silikáty, tedy anorganické sloučeniny oxidu křemičitého.
„Na elektricky vodivou vrstvu přivedeme bezpečné napětí, které si můžeme dovolit aplikovat i bez izolační ochrany,“ vysvětluje Vít Černý z Ústavu technologie stavebních hmot a dílců Fakulty stavební VUT a dodává: „V tomto případě se jedná o materiál, který se vyznačuje vysokou odolností proti vodivosti. Vedením elektrického proudu se materiál začne zahřívat. Není potřeba do silnice integrovat žádné vodiče, funguje to samo.“
Rychlejší a účinnější ohřev, řízený automaticky
Pozoruhodné je i to, že elektricky vodivé silikátové plnivo se bude částečně vyrábět z odpadu a výhodou je i jeho homogenní rozložení ve vozovce. Jinými slovy, ve srovnání s konvenčními metodami, při nichž se asfalt zahřívá pouze lokálně díky běžným odporovým spirálám, je zahřívání nového materiálu rovnoměrné v celé jeho vrstvě, a tudíž rychlejší.
Kromě toho jsou čeští odborníci schopni měnit úroveň vodivosti nového materiálu v závislosti na jeho množství v asfaltové směsi, přičemž směrem k povrchu napětí klesá, takže silikát nesnižuje zatížení vozovky.
Nový je také způsob, jakým má celý systém fungovat. Vyhřívání vozovky má být totiž plně automatizováno prostřednictvím datového spojení za pomoci sítí 5G. Má být řízeno umělou inteligencí na základě údajů z předpovědi počasí, ale díky senzorům vyhodnocuje i aktuální teplotu konstrukce. Toto řešení má udržet spotřebu na uzdě nebo maximalizovat energetickou účinnost.
V současné době se materiál testuje v laboratorních podmínkách, upravuje se složení směsi a řeší se přesné řízení teploty. Systém by měl být dokončen v roce 2024 a využíván v mostních konstrukcích, na železničních stanicích, letištích a zastávkách veřejné dopravy. Autoři neuvádějí spotřebu elektrické energie, ale upozorňují, že samotná konstrukce vrstvených směsí nebude levná.
Zdroj: redakce, irozhlas.cz, iDnes