Budoucnost vzdušného boje. To je spolupráce mezi klasickými letadly a roji dronů
Při prvním letu ve formaci napříč letadly v Evropě, který zorganizovala společnost Airbus, dva stíhací letouny, jeden vrtulník a pět dálkově řízených dronů provedly misi, která by se mohla uskutečnit i ve skutečnosti. Projekt pilotovaného a bezpilotního testovacího týmu spojený s programem Future Combat Air System (FCAS) nyní přejde do další fáze: vývoje technologického demonstrátoru dálkově řízeného letounu, který bude v příštích letech doprovázet pilotovaný systém FCAS, jak píše server Joint Forces.
„Díky testovacímu letu Multi-Domain Flight Demo jsme poprvé v Evropě předvedli, jak mohou schopnosti a funkce týmu s posádkou a bez posádky složeného až z deseti kombinovaných letounů fungovat ve scénáři inspirovaném skutečným životem a v podmínkách blízkých operačním,“ uvedl Jean-Brice Dumont, vedoucí oddělení vojenských leteckých a kosmických systémů společnosti Airbus.
„Je to další příklad toho, jak zavádíme průkopnické technologie, aby naši zákazníci mohli plnit své úkoly: zachraňovat životy a zajišťovat lepší budoucnost pro všechny,“ dodal.
Při zkušebním letu, který se uskutečnil koncem léta 2022 nad finským městem Rovajärvi, byly stíhačky, vrtulníky a bezpilotní letouny propojeny prostřednictvím síťového spojení pro výměnu dat (CANDL), které jim umožnilo bezproblémovou interakci. V odehraném scénáři letouny pomáhaly osvobodit svět od fiktivního, hrozivého velitele stíhaček.
Letoun Learjet 35 společnosti GFD, dceřiné společnosti Airbusu, simuloval stíhačku a přítomná posádka na palubě řídila pět upravených dronů Airbus Do-DT25. Dva z dronů byly vybaveny senzory detekujícími zdroje vyzařování elektromagnetických vln od německé společnosti MBDA, které zjišťovaly pozice pozemních protiletadlových raketových kompletů patřících simulovaným protivníkům. Další tři drony nesly kamery, které zaznamenávaly a vizuálně potvrzovaly polohu pozic protiletadlové obrany.
Jakmile byla hrozba protivzdušné obrany eliminována, vyžádala si podjednotka operující na zemi prostřednictvím předsunutého naváděcího navigátoru leteckou podporu, aby mohla zajmout fiktivního velitele. Na volání z bojiště okamžitě odpověděla posádka vrtulníku H145M a pomohla komandu v jeho úkolu. Zároveň se posádka vrtulníku H145M spojila s jedním bezpilotním letounem, což jí umožnilo pozorovat okolí a poskytovat průzkumné údaje komandu na zemi.
Posádka rotorového letounu řídila bezpilotní letoun přímo z kokpitu a videosignál z Do-DT25 byl přenášen přímo do H145M. Předsunutý naváděcí navigátor, který se nacházel v sousedství pozemní jednotky, koordinoval útok s posádkou vrtulníku pomocí standardních postupů NATO (tzv. devět linek) a částečně převzal kontrolu nad jedním pozorovacím dronem, aby nakonec vyhodnotil účinek operace.
Multi-Domain Flight Demo završilo druhou fázi projektu FCAS MUM-T (Future Combat Air System Manned-Unmanned-Teaming), financovaného německým úřadem pro veřejné zakázky BAAINBw. Projekt nyní vstoupí do třetí fáze, která bude zdokonalovat stávající schopnosti a vyvíjet nové tak, aby bylo možné vést analogické pilotované-bezpilotní bojové operace ve čtvrtém desetiletí našeho století s využitím stávajících bojových letounů a nových bezpilotních letounů, které budou do té doby vyvinuty. Za tímto účelem byla právě uzavřena předběžná dohoda mezi společnostmi Airbus a BAAINBw.
Tým FCAS s posádkou, bez posádky a dálkově ovládané nosiče
Demonstraci provedla společnost Airbus ve spolupráci se zástupci německého Bundeswehru, finských ozbrojených sil a průmyslovými partnery, jako jsou výrobce raketové výzbroje MBDA Germany, poskytovatel kompaktního datového spojení pro letecké sítě Patria, start-up HAT.tec zabývající se autonomií a technologiemi pro mise a poskytovatel systému pro vypouštění dronů Robonic.
Dálkově řízené nosiče výzbroje a vybavení různých velikostí a schopností jsou klíčovými součástmi systému FCAS. Mají operovat v týmech s pilotovanými stíhačkami nové generace a stíhačkami Eurofighter, které jsou napojeny na kyberneticky zabezpečenou bojovou cloudovou síť. Vzdálené nosiče, které fungují pod velením pilotovaného stíhacího letounu, poskytují pilotům lepší ochranu a zároveň zvyšují bojové pokrytí a schopnost přežití v boji, jak uvádí server Air Cosmos.
Program FCAS předpokládá soubor systémů: stíhačky nové generace (Next Generation Fighter) spolupracující s dálkově řízenými bezpilotními letouny a propojené prostřednictvím datového cloudu. Pro naplnění ambicí a výzev takového programu byla vytvořena průmyslová organizace založená na technologických pilířích. Každý pilíř je řízen průmyslovým magnátem, který působí jako vedoucí osoba, úzce spolupracuje s klíčovými partnery a využívá potenciál leteckého průmyslu každé země.
Společnosti Airbus, Dassault Aviation a Indra mají nejen ústřední úlohu v každém pilíři, ale jsou také národními koordinátory, kteří zajišťují celkovou provázanost technologických demonstrátorů, řídí celý program a konsolidují provedené práce.
Zdroj: redakce, joint-forces.com, aircosmosinternational.com