Bolesti a lámavost zubů. Běžné léky mohou ničit dětem sklovinu, uvádí nová studie

Defekty zubní skloviny jsou abnormality, které ovlivňují strukturu a integritu skloviny, tvrdé ochranné vnější vrstvy zubů. Tyto vady mohou být vrozené nebo získané a mohou mít významný vliv na zdraví a vzhled zubů, jak uvádí web Dental Reach.

Studie zkoumala vliv celekoxibu a indometacinu, dvou typů nesteroidních protizánětlivých léků (NSAID), které Světová zdravotnická organizace (WHO) klasifikuje jako počáteční stupeň léčby bolesti spolu s paracetamolem.

Podle studie provedené Univerzitou v São Paulu v Brazílii mohou být běžné protizánětlivé léky užívané dětmi spojeny s defekty zubní skloviny (DED). Tyto defekty, které postihují přibližně 20 % dětí na celém světě, mohou mít významný dopad na zdraví a vzhled zubů.

Studie, kterou provedli vědci ze Stomatologické fakulty Ribeirão Preto a Fakulty farmaceutických věd Univerzity v São Paulu, zkoumala vedle paracetamolu také vliv celekoxibu a indometacinu, nesteroidních protizánětlivých léků (NSAID), které Světová zdravotnická organizace (WHO) řadí na první příčku v žebříčku analgetik.

Bolesti, žluté skvrny a lámavost zubů

V posledních letech zaznamenali zubní lékaři na Klinice zubní skloviny FORP-USP, kteří tento problém zkoumají a denně se jím zabývají, prudký nárůst počtu dětí, které vyhledávají ošetření kvůli bolesti, bílým nebo žlutým skvrnám na zubech, citlivosti a lámavosti zubů. V některých případech může pouhé žvýkání dětem zlomit zuby. To vše jsou klasické příznaky DED typu známého jako hypomineralizace skloviny, jejíž příčiny nejsou dostatečně známy.

V důsledku této poruchy se u těchto pacientů dříve a častěji objevuje zubní kaz v podobě kazivých lézí, jejichž výplně jsou méně adhezivní a mají větší tendenci selhávat. Studie ukázaly, že u těchto lidí může být nutné vyměnit výplně během života desetkrát častěji než u lidí se zdravými zuby.

Vědce nejvíce zaujala shoda okolností: věk pacientů. První roky života, kdy se DED tvoří, jsou obdobím časté nemocnosti, často s vysokou horečkou. „Tato onemocnění se obvykle léčí nesteroidními antirevmatiky, která inhibují aktivitu cyklooxygenázy a snižují produkci prostaglandinu,“ uvedl Francisco de Paula-Silva, profesor na pediatrickém oddělení FORP-USP a poslední autor článku.

Vědci použili ke studiu tohoto problému potkany, protože tato zvířata mají řezáky, které rostou nepřetržitě, což usnadňuje analýzu. Potkanům podávali celekoxib a indometacin po dobu 28 dní, po které nebyly na jejich zubech pouhým okem patrné prakticky žádné rozdíly. Když však vědci začali s extrakcí, zjistili, že se zuby lámou snadněji.

Zdroj: nature.com, dentalreach.today