Archeologové v USA byli překvapeni nevybuchlou municí z Parrotova děla

Americká občanská válka (1861–1865) byl ozbrojený konflikt, jenž probíhal na severoamerickém kontinentu mezi státy Unie a státy Konfederace, což byla koalice jedenácti amerických států, které se chtěly odtrhnout od Unie. Jelikož státy Konfederace byly soustředěny v jihovýchodní části Unie, nazývá se tato válka také válkou Severu proti Jihu. O jednom pozoruhodném nálezu archeologů na jednom z bojišť se zmiňuje server Popularmechanics.

Relikvií, které ilustrují nejen strategii boje, ale také technickou úroveň tehdejšího vojenského vybavení, je hodně. Ne však z 19. století. A hlavně aktuální objev amerických archeologů má něco navíc. Byl totiž objeven granát, který ležel v zemi více než jeden a půl století, aniž by explodoval.

Krátce poté, co archeologové z Národního bojiště Kennesaw Mountain v americkém státě Georgia munici objevili, ji prozkoumali pyrotechnici a oznámili, že nevybuchlý granát pochází z „Parrottova děla“, což byl typ zbraně, která byla oblíbená jak v armádách Unie, tak Konfederace.

Parrottovo dělo bylo typem polního děla, které se během občanské války vyrábělo ve velkém množství. Existovalo v různých velikostech, od průměru 7 centimetrů až po 25 centimetrů. Děla se nabíjela z ústí hlavně, která měla uvnitř spirálové drážky. Tyto drážky, známé také jako rifling, dodávaly projektilu rotaci, zplošťovaly jeho trajektorii a zpřesňovaly střelbu.

Robert Parrott zkonstruoval děla jako levný prostředek k vybudování dělostřeleckých jednotek během občanské války. Měly litinové kuželové hlavně s ústím tenčím než závěr. Důvodem tohoto tvaru bylo šetření hmotnosti. Bohužel ale použití litiny, namísto pevnějšího kovaného železa, způsobovalo, že ústí Parrottových děl občas vybuchovalo, což vedlo k logické nedůvěře dělostřelců.

Děla Parrot se poznají podle silného železného pásu kolem závěru děla. Pás zpevňovala hlaveň proti tlaku, který vytvářela hořící prachová náplň, která posílala výbušný projektil směrem k cíli. Tato děla se používala v bitvách na volných bojištích a také k obléhání pevností a měst.

Velikost nalezeného granátu ukazuje na to, že byl vystřelen ze 76milimetrové verze děla Parrott. Granát váží deset kilogramů, z nichž půl kilogramu tvoří výbušná nálož. Zbytek hmotnosti je tvořen kovovým pláštěm určeným k fragmentaci a rozletu střepin po dopadu.

Nevybuchlá munice se občas nachází na bývalých bojištích po celém světě, většinou však na místech bývalých bitev z 20. století. Jak již bylo naznačeno, výbušniny z 19. století jsou poměrně vzácné, protože železo má tendenci korodovat. Proto jsou archeologové i odborníci na vojenskou historii z nálezu amerických archeologů nadšeni.

Zdroj: popularmechanics.com; wikipedia.org